Vánoce ve staré Praze: Nahý řezník v parku a stromek za nehorázné tři koruny
Vánoční svátky jsou pojímány jako dny klidu a pohody. Ne vždy tomu ale tak musí být. Oslavy příchodu Ježíše Krista se mohou velmi často zvrtnout poněkud zvláštním směrem. Přinášíme vám několik více i méně úsměvných příběhů z vánoční staré Prahy.
Na půlnoční dorazil v čepici a odmítl ji sundat
„I do posvátného ovzduší vánoc vloudily se letos zlozvuky všedního života“, konstatoval tisk o vánočních svátcích roku 1896. Na Štědrý den byly v Praze zatčeny čtyři osoby pro krádež, jedna pro podvod, deset pro potulku, šest pro žebrotu, 22 pro opilství a jedna pro zločin urážky Jeho Veličenstva.
„Výtržnost byla o Štědrém večeru spáchána v bazilice Svatého Václava na Smíchově, kam krátce před půlnocí přišel třiadvacetiletý nádeník Antonín Ernest v úplně nepříčetném stavu a s čepicí na hlavě. Procházel se chvíli po chrámě i budil všeobecné pohoršení. Konečně byl kostelníkem z chrámu vyveden a venku zatčen. V separaci se později vymlouval, že byl tak zpit, že o ničem, co činil, nemá ani tušení.“
Nádeník ze Smíchova nezůstal ve svém počínání osamocen. „Kateřina Procházková z Českého Brodu, šedesátiletá dělnice, provdaná, ale s mužem nežijící, zpila se v poledne o Štědrém dnu kořalkou až na mol. I svalila se v Palackého třídě (dnes Anglická) na Královských Vinohradech do škarpy, kde zůstala v bezvědomí ležet. Policie dala ji dopravit v truhle na strážnici,“ hlásí krátce po vánočních svátcích roku 1896 Národní politika.
V městském parku pobíhal o vánocích nahý řezník
O vánocích roku 1903 pobavila Prahu zpráva, jež dorazila z císařské Vídně. Zde „pobíhal v městském parku nahý muž. Měl pouze šátek kolem krku uvázaný, jenž, jak pravil, jej chrání před nastuzením. Bylo třeba na nešťastníka uspořádati honbu a konečně jej vozem záchranné společnosti převézt na komisařství, kde bylo zjištěno, že je choromyslný. Jmenuje se Rudolf Geschwind a pracuje jako řezník. Šaty své strhal se sebe a hodil je do řeky Vídeňky.“
Ovšem ani Praze se vánoční šílenství nevyhýbalo. Značný poplach tak způsobil o Štědrém večeru roku 1898 v dnešní Rybalkově, tehdejší Jablonského ulici 351/31 ve Vršovicích magistrátní písař Josef Adamec, jenž zde žil se svou hospodyní Julií Holou. „Když Holá připravovala večeři, zachvácen byl Adamec znenadání šílenstvím, uchopil nuž a vrhl se na svoji hospodyni a několikrát ji bodl“, popisovala Národní politika. „Také sobě pokoušel se pak vraziti nůž do prsou, avšak pokřikem a nářkem těžce zraněné ženy zburcovaní lidé, šílenci nůž vyrvali a spoutali jej.“
Městský lékař MUDr. Pecivál poté hospodyni ošetřil a šíleného písaře nechal převézt do ústavu pro choromyslné.
Taková nehoráznost! Vánoční stromek za tři koruny!
Vánoce roku 1910 přinesly neobvyklé zvýšení cen stromků. „Co stálo vloni jednu korunu, prodáváno letos po dvou - až třech korunách, tedy za ceny dvoj- až trojnásob zvýšené! Jen moudřejší prodávali za ceny nižší a - prodali. U ostatních dostavil se nezbytný následek přemrštěných cen a přespočetného zboží: o Štědrém dnu stály po Praze ještě celé háje smrčků a jedliček a od nejednoho z nich utekl prodavač, jen aby je nemusel ještě ke všemu domů odvézt! Ano, někteří prodejci dokonce na Štědrý den zdarma stromky rozdávali, aby se tak vyhnuli nákladům odvezení! Celá třetina zeleně zůstala letos neprodána“, referoval pražský tisk.
Na Štědrý den se opil mešním vínem
V roce 1900 byl na Hradčanech zadržen osmnáctiletý mladík František Prokop ze Stodůlek. O hnusném činu, jehož se na Štědrý večer se svými kumpány dopustil, informovala Národní politika: „O půlnoční mši svaté vedralo se několik mladíků do sakristie kostela Panny Marie Vítězné na Bílé hoře, kde ukradli víno připravené k bohoslužbě a hostie. Zpustlíci víno vypili na místě a s hostiemi v hostinci U Rychtaříků v Malém Břevnově prováděli kousky, budící ošklivost vpravdě oprávněnou.“ Prokop měl smůlu – policejní komisař Zeman ho nad ránem dopadl v dalším břevnovském hostinci. Se zbytkem hostií určených ke svatému přijímání v kapse.
„Dosti! Dosti!“ volalo obecenstvo, když spatřilo krvavý nos
O vánocích roku 1902 uváděla pražskou společnost v nemalý úžas krotitelka lvů slečna Tilly Bébé a to především svou „chladnokrevností, s jakou se mezi smečkou krvelačných bestií pohybuje. Pak vezme do úst kousek syrového masa a dává ho lvům k pozření“. Tak alespoň popisovala odvážný kousek, jenž se každé odpoledne a večer odehrává v divadle Varieté Národní politika.
Den po Štěpánovi, tedy 27. prosince, se však věci zvrtly. „Při sobotním představení podávala tak maso jednomu vzrostlému lvu, ale v tom okamžiku přiblížil se k ní jeden z malých lvíků a sekl prackou po mase, aby se pochoutky sám zmocnil. Místo do masa zasekl se dráp do nosu krotitelky, která začala silně krváceti. Miss Bébé chtěla krev zastaviti kapesníkem a pokrčovat v produkci, ale vzrušené obecenstvo začalo křičet: Dosti! Dosti!“
Na přání vystrašeného obecenstva slečna Tilly Bébé produkci přerušila a odebrala se k lékaři. “Vážnějších následků zranění nebude mýti“, ujistil čtenáře tisk.
Smutné vánoce pražských trafikantů
V roce 1908 se krátce před vánočními svátky ozvali pražští trafikanti. Ve svém prohlášení uvádějí: „Kdežto všichni ostatní obchodníci mají na Boží Hod vánoční a na Svatého Štěpána a zejména též na Nový rok po celý den zavřeno, a ačkoliv v tyto dny je všeobecný odpočinek a klid, musí jediní trafikanti míti dle dosavadního řádu po celý den otevřeno. Obecenstvo by na svém pohodlí zajisté ničeho neutrpělo, kdyby se v tyto dva dny vánoční a na Nový rok zavíraly tabační trafiky jako každou jinou neděli, tedy o 11 hodině dopolední“.
Šumavského opilce snědly na Štěpána krysy
Tři ochočené veverky věnoval příznivec Národní jednoty pošumavské, aby byly v Praze zpeněženy ve prospěch vánoční nadílky pošumavským dětem, jejichž rodiny se hlásí k českému etniku. „Ke koupi jsou v kanceláři jednoty ve Vodičkově ulici v domě Národní kavárny“, hlásí noviny o vánocích roku 1904.
Že život na Šumavě nebyl začátkem dvacátého století právě idylický, dokládá zpráva o události, jež se odehrála v Novém Dvoře na Svatého Štěpána v roce 1910. Košíkář Josef Kouba „úplně zpit vyhledal si nocleh ve stáji rolníka Františka Kluibera, aniž by byl požádal hospodáře o dovolení. Ve stáji klesl v bezvědomí k zemi a nalezl zde hroznou smrt. Na ubožáka seběhly se totiž krysy a ohlodaly mu levé ucho, tvář a zadní část hlavy se šíjí, jakož i maso na nohách tak, že Kouba vykrvácel“, popisuje děsivý skon šumavského opilce Národní politika.
