17 mrtvých. Vražedný útok na redakci Charlie Hebdo a židovský obchod ukázal strašlivý fanatismus islamistů
Je to už pět let. Během 7. až 9. ledna 2015 zaútočilo komando islámských extremistů na cíle ve francouzském hlavním městě Paříži. Zavraždili 17 lidí a několik zranili. Za cíle svých útoků si vybrali redakci satirického časopisu Charlie Hebdo (za jeho údajné urážení islámu a zakladatele islámu Mohameda) a židovský obchod (kvůli nenávisti útočníků k židům a státu Izrael). Přes všechna opatření na odzbrojení obyvatel EU byli islámští teroristé dobře vyzbrojeni. Měli k dispozici granátomet a automatické palné zbraně (například samopal vzor 58 a samopal vzor 61 – Škorpion).
Komando islámských útočníků tvořila dvojice bratrů Saïd Kouachi a Chérif Kouachi společně s jejich dobrým přítelem Amedym Coulibalym.
Všechny podrobnosti o přípravách útoků nejsou známy, protože nikdo z útočníků nepřežil. Víme však, že islámští teroristé měli zmapované okolí a chování členů redakce, neboť 7. ledna vyčkávali na zaměstnankyni redakce navracející se zpět do budovy (rozmyšlenost a dobrý výcvik komanda teroristů potvrzuje i český bezpečnostní expert Marian Brzybohatý z katedry kriminální policie Policejní akademie České republiky). Kvůli dřívějším výhrůžkám členům redakce byl totiž vstup do redakce bezpečnostně zajištěn zadáním hesla.
Komando bratrů Kouachiů si tedy počkali na členku redakce Corinne Rey (přezdívanou Coco), kterou po 11. hodině dopoledne donutili zadat heslo, a otevřít tak vstup do budovy redakce. Útočníci ji poté z neznámého důvodu nijak neublížili.
Mezi oběťmi i muslim
Po vstupu do budovy zahájili oba muži střelbu do přítomných lidí a postupně zavraždili 11 lidí, dvanáctou obětí se stal francouzský policista a muslim Ahmed Merabet, kterého komando zavraždilo při opouštění budovy na chodníku před redakcí. Při střelbě bylo také dalších 11 lidí zraněno.
Jmenný seznam zavražděných:
Frédéric Boisseau, údržbář budovy.
Franck Brinsolaro, osobní strážce Charbonniera přidělený policií.
Jean Cabut, karikaturista.
Elsa Cayat, psychoanalytička a publicistka.
Stéphane Charbonnier, šéfredaktor Charlie Hebdo.
Philippe Honoré, karikaturista.
Bernard Maris, novinář.
Michel Renaud, spisovatel.
Bernard Verlhac, karikaturista.
Georges Wolinski, karikaturista.
Mustapha Ourrad, redaktor.
Ahmed Merabet, policista.
Podle svědků útočníci volali, že se pomstili za urážení cti zakladatele islámu Mohameda a přihlásili se k islámské teroristické síti al-Kaidá (přesněji k pobočce této organizace z Arabského poloostrova). Tato teroristická síť již v roce 2013 vydala seznam osob určených k zavraždění a vyzvala své příznivce k jejich zabití. Na tomto seznamu byl například i člen redakce Charlie Hebdo Stéphane Charbonnier, jehož zavraždili právě 7. ledna 2015 v redakci časopisu bratři Kouachiovi.
Útěk a přepadení obchodu
Pachatelům se podařilo uprchnout, během následujících hodin byli několikrát spatřeni a dostali se i do přestřelky s policisty. Pachatelé na sebe upozornili i přepadením benzinové stanice a jejich útok vyvolal rozsáhlé pátrací akce v okolí celé Paříže.
Prchající islamisté se nakonec skryli v průmyslovém areálu v obci Dammartin-en-Goële nedaleko Paříže, kde zajali Michela Catalana, ředitele tiskárny; ten ovšem stihl před vpádem islamistů varovat svého zaměstnance Liliana Lepèreho, a tomu se podařilo ukrýt v budově tiskárny. To nakonec pomohlo zasahujícím policistům, kterým ukrytý Lepèr poskytoval formou sms taktické informace o situaci v budově. Islamisté po nějaké době zadržovaného Catalana propustili.
Budovu začaly obléhat francouzské bezpečnostní složky, ale celou situaci zkomplikoval čin Coulibalyho, který 8. ledna přepadl židovský obchod ve východní části Paříže. Při přepadení zavraždil Coulibaly čtyři židy: Philippa Brahama, Yohana Cohena, Yoava Hattaba, François-Michela Saadatu. Obětí by mohlo být mnohem více nebýt duchapřítomné reakce prodavače Lassany Bathilyho, muslima původem z Mali, který ukryl několik zákazníků obchodu před vraždícím Coulibalym.
Dopadení útočníků a reakce muslimů
Po vražedné střelbě vzal zbytek přeživších Coulibaly jako rukojmí a začal vyhrožovat jejich popravou, pokud policie ublíží bratrům Kouachiovým. Předpokládá se, že všichni tři byli v nepřetržitém kontaktu. Pro případný policejní zásah to byl velký problém a velitelé obou obléhání museli koordinovat zásah na obou místech současně. Oba zásahy proběhly nakonec velice dobře a mimo několika zranění nebyl z rukojmích již nikdo zabit. Naopak obě zasahující policejní komanda zastřelila všechny tři útočníky, kteří zemřeli jen několik minut po sobě, jak píše britský deník The Guardian.
Později se při vyšetřováni ještě zjistilo, že Coulibaly je pachatelem vražedného útoku na policistku Clarissu Jean-Philippe z 8. ledna 2015 spáchaného na předměstí Paříže. Poblíž místa jejího zavraždění se nacházely židovské cíle a objevily se spekulace, že měl Coulibaly v plánu původně zaútočit na některý z nich.
Mezi muslimy se zvedla vlna, která pachatele vražedných útoků odsoudila, slyšet byly ale i hlasy, které útoky schvalovaly. Mimo teroristické organizace Islámský stát a al-Káidu šlo o již dříve známé radikální islamisty (například britského Anjema Choudaryho; radikální muslimové zorganizovali také na Filipínách shromáždění na podporu útočníků). Francouzský deník Le Figaro uveřejnil zprávu, že například na jisté základní škole v departmentu Seine-Saint-Denis většina studentů odmítla uctít památku obětí vražedného útoku v redakci Charlie Hebdo a židovském obchodě. Ve Francii mělo být také jen během ledna 2015 zatčeno několik desítek lidí v souvislosti s oslavováním a vyjadřováním podpory vrahům z redakce Charlie Hebdo, psaly v té době francouzské noviny.
Profily útočníků
Saïd Kouachi (7. září 1980 – 9. ledna 2015) a Chérif Kouachi (29. listopadu 1982 – 9. ledna 2015) pocházeli z rodiny alžírských přistěhovalců a v dětství se stali sirotky (nejprve zemřel jejich otec a později i matka), prošli si různými zařízeními pro pomoc takto postiženým dětem a byli považováni za plně integrované. Po dosaženi plnoletosti se bratři různě protloukali životem a mimo jiné měli problémy sehnat práci. V této situaci se jich ujal Farid Benyettou, v té době již veřejně známý laický kazatel radikálního islámu, který verboval mladé muslimy do bojů v Iráku. Dnes již se Benyettou od radikalismu distancuje, píše francouzský deník Le Parisie v úvodu rozhovoru s ním v lednu 2017. V roce 2008 byl Benyettou odsouzen společně s Chérifem Kouachim za podporu terorismu na několik let do vězení. Americký deník New York Times s odvoláním na vysoce postavené americké úředníky tvrdí, že Said Kouachi prošel v roce 2011 teroristickým výcvikem v táboře al-Káidy v Jemenu. Said byl ženatý a měl jedno dítě.
Amedy Coulibaly (27. února 1982 – 9. ledna 2015) se narodil ve Francii přistěhovalcům z afrického Mali. Již od dospívání byl soudně trestaný za kriminální delikty a podle deníku Huffington Post byl označen vyšetřujícím psychiatrem za psychopata. Po dalším uvěznění v roce 2004 se setkává ve vězení s Chérifem Kouachim a pod vlivem dalších vězněných radikálů se radikalizuje. Po propuštění z vězení v roce 2009 si při islámském náboženském obřadu bere za manželku Hayatu Boumeddiene (narozená 26. června 1988). V roce 2013 je opět odsouzen za přechovávání zbraní a spoluúčast na spiknutí s cílem osvobodit vězněného islámského teroristu, ale v roce 2014 je již propuštěn zpět na svobodu. Na rozdíl od bratrů Kouachiových přísahal Coulibaly věrnost teroristické organizaci Islámský stát. Coulibalyho mrtvola byla pohřbena ve Francii poté, co úřady afrického státu Mali odmítly umožnit jeho pohřeb na svém území. Coulibalyho manželka Hayata je stále na útěku a nejspíše se skrývá, pokud nebyla již zabita, na území, jež měl kdysi pod kontrolou Islámský stát v Sýrii.
Islámští teroristé spáchání masakru ospravedlňovali primárně nábožensky, jako odvetu za urážení zakladatele islámu Mohameda, a v tomto ospravedlnění se opírali o konzervativní výklady islámského práva, které nařizuje zabít ty, kteří urážejí Mohameda. Zároveň se díky své „úspěšně“ provedené akci stali idoly pro další radikální muslimy žijící v Evropě. Po jejich činu se také opět ozvaly hlasy, které žádaly, aby se islám veřejně nekritizoval pro muslimy urážlivou formou, aby to nedráždilo další muslimy a nepodněcovalo to v nich touhu po spáchání dalšího podobného masakru.
Po těchto útocích z počátku roku 2015 došlo ke konci roku 2015 k další vlně islámských teroristických útoků v Paříži, kdy počátkem listopadu provedli islámští radikálové několik sebevražedných útoků a útoků pomocí střelných zbraní, při nichž zavraždili 130 lidí a stovky zranili, a překonali tak v „úspěšnosti“ masakr spáchaný skupinou Coulibalyho a Kouachiových.
