První evropská erotická příručka ze 16. století nabízí explicitnost, hravost i krásu. Církev se ji pokusila zničit
Hravá, umělecky zdařilá a poměrně explicitní. To vše je příručka známá pod názvem Šestnáct potěšení, která bývá považována za vůbec první alespoň částečně dochovanou příručku v evropské historii. Vydal ji v roce 1524 Marcantonio Riamondi a v církevních kruzích vyvolala značné pozdvižení. To vedlo až k jejímu zákazu a systematickému ničení.
Ve stejné době, kdy byl vůbec první sexuální knižní počin vydán, byl do Říma povolán slavný malíř Giulio Romano, aby vytvořil výzdobu jedné z vatikánských kaplí. Říká se, že Romano z hněvu namířeného proti papeži Klementovi VII., který Šestnáct potěšení zakázal, umístil na stěny svatostánku erotické kresby. A stala se podivuhodná věc – Romano za svůj prohřešek nebyl potrestán; na rozdíl od Riamondiho, který byl za vydání své erotické příručky poslán do vězení.
Kresby, které vydal vězněný Riamondi, brzy vzbudily zájem, a to i přes zákaz římskokatolické církve. Přestože většina výtisků byla zničena, několik se jich dochovalo a dokonce k nim byly vytvořeny sonety. Tato unikátní kombinace erotických kreseb a lyrického textu pak dala vzniknout dalšímu publikovanému počinu, který byl ale po svém vydání opět téměř kompletně zničen kvůli církevnímu pohoršení. Několik opisů se však zachovalo a ty jsou k vidění v Britském muzeu.
O více než dvě století později se kresby z původních Šestnácti potěšení objevily znovu, tentokrát ve francouzské erotické příručce. I přesto, že byla stejně necudná jako její předchůdkyně, jejímu šíření na konci 18. století už církev zcela nezabránila.
Na některé kresby první erotické evropské příručky a jejích následovnic se můžete podívat v galerii:
