Liberečáci pátrají po osudu německé ponorky nesoucí jméno jejich města
Badatelé, ale i nadšenci usilovně bádali v německých, britských a francouzských archívech a záhy také na moři po osudu německé ponorky U 206, nesoucí jméno jejich města, jež se v němčině nazývá Reichenberg. A pátrání a ohledávání vytipovaných vraků pokračuje. Ostatně ponorek nacházejících se pod patronátem sudetoněmeckých měst existovalo víc; stačí připomenout například Karlovy Vary (Karlsbad) či Ústí nad Labem (Aussig). Výjimečnost U 206 Reichenberg spočívá v tom, že se k ní na rozdíl od jiných je možno potopit.
U 206 spustili na vodu 4. dubna 1941 a 17. května téhož roku ji zařadili do výzbroje. Patřila k typu VIIC, majícímu nad hladinou výtlak 769 a pod ní 871 tun, délku 67,1 a šířku 6,18 metru. Poháněly jej dva dieselové a dva elektrické motory. Na hladině dosahoval rychlosti 17 a pod hladinou 7,6 uzlu. Výzbroj tvořilo šest 533mm torpédometů, jedno 88mm a jedno 20mm dělo. Posádka čítala tabulkově 44 mužů.
Patronační listiny na liberecké radnici osobně převzal velitel U 206 kapitánporučík Herbert Opitz. Třicátého listopadu 1941 se ponorka stala obětí útoku dvoumotorového bombardovacího letounu Armstrong Whitworth Whitley „B“ pilotovaného Flying Officerem R. W. G. Holdsworthem z 502. perutě britského Královského letectva (RAF). Stalo se to v Biskajském zálivu západně od přístavu Saint-Nazaire, přičemž nikdo z šestačtyřicetičlenné posádky včetně Opitze útok nepřežil. Tyto detaily přináší námořní historik Paul Kemp ve své pozoruhodné knize Zničené U-Booty. Německé ponorky ztracené ve světových válkách, vydané v Londýně roku 1997.
Jen jedna z mnoha
Není tajemstvím, že německé podmořské čluny sice zaznamenaly v obou světových válkách ohromující úspěchy a v letech 1917 a 1942 nechybělo mnoho, aby přivodily téměř zhroucení britské námořní dopravy, nicméně za ně velmi draze platily. Ve druhé světové válce bojovaly nakonec méně efektivně než v té Velké. Údaje o jejich ztrátách se však rozcházejí. Podle Válečného deníku vrchního velitelství Wehrmachtu jich ztratila Kriegsmarine celkem 968. Axel Niestlé uvádí, že v důsledku spojeneckých akcí a z jiných příčin došlo ke ztrátě 757 ponorek. Podle knihy Jaroslava a Ivana Hrbkových Vítězství přichází z moře, vydané Naším vojskem v roce 1999, jich Němci ztratili 785, z nichž 246 potopily hladinové lodě, 290 letadla, 48 lodě a letadla, 21 ponorky, 62 nálety, devět námořní miny a 93 bylo ztraceno z jiných příčin. Kapitulovalo 156 ponorek. V. E. Tarrant napočítal 821 ztracených podmořských člunů.
Malá encyklopedie Druhá světová válka 1939–1945, vydaná v Praze Naším vojskem roku 1966 a ve své době představující opravdovou studnici nových a objektivních informací, vyčíslila ztráty U-Bootwaffe na 433 ponorek zničených Brity, 120 Američany, 15 ostatními spojenci, 24 spojeneckým letectvem, 33 minami, 28 při mimořádných událostech, 25 nezvěstných a 23 z jiných příčin (sabotáží, pumami, minami, internací), celkem tudíž 701 podmořský člun, dále 228 zničených vlastními posádkami v okamžiku kapitulace třetí říše, 88 při náletech, vyřazených atd., tj. 316, a 168 vydaných Spojencům na základě bezpodmínečné kapitulace, úhrnem tedy 1185. Tak si vyberte!
Liberečákům přejme, aby jejich pátrání korunoval úspěch a abychom zase získali nové poznatky o aktérech nejdelší bitvy druhé světové války – bitvy o Atlantik –, v níž U 206 našla svůj konec.
