Kariéra pilota formule 1 i pobyt v koncentračním táboře. Jaký byl osud české šlechty po roce 1918?
Kdo je českým šlechticem? A co je vlastně česká šlechta? Kdo pod tento termín spadá a podle čeho se pozná? V novém speciálu Reflexu najdete rozhovory s hlavou tří z nejvýznamnějších šlechtických rodů na našem území – Jaroslavem Lobkowiczem, Zdeňkem Sternbergem a Karlem Schwarzenbergem. Nehovoří přitom ani tak o přítomnosti, jako spíš o minulosti svých rodů.
Dozvíte se, jak komise vedená panem Veverkou z Benešova dohlédla na to, aby si děti Ferdinanda d’Este odnesly z Konopiště jen troje boty. Ani o pár navíc! A jak synové tak často zesměšňovaného následníka skončili v nacistickém koncentračním táboře.
Poznáte příběh Kristiána Lobkowicze, nejúspěšnějšího českého závodníka v dějinách Formule 1, jemuž se jeho vášeň stala osudnou. V kokpitu svého vozu zahynul.
Srovnáme přivítání Tomáše G. Masaryka v roce 1918 s uvítáním Františka Josefa I. v roce 1906, abychom zjistili, že se takřka v ničem nelišilo (Masaryk byl dokonce označován za „nového vladaře“). Není tak divu, že je český prezident dodnes vnímán více jako monarcha než jako politik. Podle toho jej soudíme a taková měřítka na něj uplatňujeme.
To a mnoho dalšího najdete na 100 stranách nového speciálu, jenž se věnuje české aristokracii a její úloze v moderních dějinách českého národa.
Speciál časopisu Reflex s názvem Osudy české šlechty si můžete objednat na webu ikiosek.cz >>>
