Panovnice Alžběta Tudorovna: Proč se jí říkalo panenská královna, i když za ní lezl otčím do postele?
Vždycky když se mluví o tom, že nic takového jako patriarchát neexistuje, je dobře vzpomenout někoho, jako je Alžběta I. Mimořádně úspěšná žena, která se zapsala do historie jako jeden z nejúspěšnějších, nejprohnanějších, nejchytřejších a nejkompetentnějších vládců historie. Takže se o ní celá staletí tvrdilo, že byla muž. Protože žádná žena by přece nemohla takhle úspěšně vést zemi, že?
Alžbětínská Anglie je dnes pojem, stejně jako u nás například rudolfínská Praha. Oba termíny jsou o to zajímavější, že se výrazně překrývají, a některé významné postavy jsou důležité jak v alžbětínské Anglii, tak v rudolfínské Praze. A většina takových postav pochází buď z Alžbětina dvora, nebo je minimálně Alžbětou podporována. Když totiž dojde na dramatické postavy, její život se jimi jenom hemží.
Máme tu třeba zakladatele moderního pirátství a druhého člověka, který kdy obeplul planetu Francise Draka. Máme tu pionýra špionáže sira Walsinghama. Prvního “gurua Járu” magistra Kellyho a renesančního okultistu Johna Deea. Ostatně sám Alžbětin otec je hororová postava anglické historie – Jindřich VIII. Prostě se nemůžeme divit, že to kolem Alžběty vypadá jako v přepálené divadelní hře. Bylo to přeci za její vlády, kdy se proslavil William Shakespeare.
Měla Alžběta s někým z těchto významných mužů poměr? Nebo skutečně zůstala “panenskou královnou”, jak o sobě tvrdila? Kde se vzala její rozhodnost a její schopnosti? A proč nosila tolik make-upu? O tom všem se budeme bavit v dnešní epizodě Hodiny dějepichu.
