Co byl ve skutečnosti Trójský kůň? Obří socha koníka, zemětřesení nebo beranidlo?
Řecká armáda beztak ztratila stovky a dost možná tisíce lidí na pobřeží Malé Asie a kolem se povaluje spousta lodí, se kterými nikdy nikdo neodpluje domů. Takže z nich Řekové poskládají ohromného dřevěného koně, do jehož nitra se uschová padesát nejelitnějších válečníků z celého Řecka. Mezi nimi Odysseus a spartský král Meneláos. A teď se budou několik hodin modlit, aby se Trójané nerozhodli spálit tu věc na popel.
Pád slavného a mocného města Trója patří k jedněm z nejbrutálnějších scén v mytologii vůbec. Po desetileté krvavé válce padne město konečně do rukou Řeků a ti začnou plenit, upalovat, znásilňovat a vraždit. Iliada tak plní klasickou úlohu díla, které sice oslavuje heroismus, ale zároveň je silně proti válce. Z dobrého důvodu. Jenže když myslíme na pád Tróji, nemyslíme na válečné zločiny, které se stanou poté, co se Řekové dostanou za hradby, že? Myslíme na to, jak se Řekové dostanou za hradby.
A tady přichází řeč na jeden z nejslavnějších vojenských manévrů lidské historie, na Trojského koně. Existoval ve skutečnosti? Nebo byl jen metaforou pro přírodní katastrofu či dobývací zařízení? A co samotná Trója? Tohle všechno a ještě mnohem víc v nejnovějším dílu našeho podcastu o historii sexu, sexuality a erotiky, v Hodině dějepichu.
