Porost v rozkroku si upravovali už staří Římané, byla to záležitost dobrého vychování
Dámské i pánské magazíny se celá desetiletí neustále vrací k jedné otázce. Holit, či neholit? Upravovat, či neupravovat? A pokud ano, jak upravovat? Má si muž nechávat rozčepýřené hnízdo? Má se žena holit do hladka? Je ještě v kurzu devadesátková linka? Na tyhle otázky vám neodpovíme. Ale možná vás uklidní, že si je lidé kladou celá tisíciletí.
Staroegyptští kněží si vyholovali celá svá těla, aby mohli předstoupit před svá božstva „čistí“. Ženy z patricijských rodin si v antickém Římě udržovaly speciální otrokyně, které sloužily výhradně k úpravě jejich pubického ochlupení. A středověké prostitutky se vyholovaly zase z důvodů vrcholně praktických. Zkrátka tendence zkrášlovat si chlupy na ohanbí je stará jako lidstvo samo. A na různých místech a v různých dobách na to šli lidé různě. Od pinzet až po kyselinu.
Dnes probíráme v Hodině dějepichu mimořádně zajímavé téma! Historii úprav porostu, ehm… tam dole. Proč si Shakespeare pochvaloval zarostlejší dámy, zatímco Aristofanés tvrdil, že pravá dáma je vždy upravená? Nejen to uslyšíte v nejnovější epizodě podcastu o nejšťavnatějších momentech historie.
