Hodina dějepichu: Knihtisk byl internet středověku, i nad ním lidé přicházeli o rozum
Začátkem patnáctého století se objevil jistý kazatel, který měl značný problém s tím, jak katolická církev řídí celý tenhle duchovní byznys. Jmenoval se Jan Hus a všichni víme, jak dopadl. Syndrom vyhoření. Ale jen o sto padesát let později se objevil jiný kazatel a měl s Vatikánem snad ještě více problémů. Církev s ním chtěla udělat to, co se všemi potížisty, ale najednou nemohla. Jednak na ně byli tou dobou nasraní už všichni, ale hlavně existoval knihtisk. A myšlenky tohohle konkrétního potížisty se šířily extrémní rychlostí.
Jeho jméno bylo pochopitelně Martin Luther. Dnes nevnímáme luterány a protestanty obecně jako něco negativního, ale musíme si uvědomit, že v šestnáctém století se jednalo nejen o kacířství, ale taky je nutno přiznat, že některá protestantská hnutí se vydala… řekněme podivným směrem. Vemte si třeba takové anabaptisty, novokřtěnce. Ti začali poměrně sympatickou myšlenkou, že křest v dětství se nepočítá, protože ho někdo dělá za vás, a měli byste se pokřtít znovu v dospělosti.
Hezké, že? Dává to smysl… ale tady jste v Hodině dějepichu, takže vám už musí být jasné, že se cestou muselo něco strašně pokazit. A nemýlíte se. Jedna konkrétní odnož anabaptistů totiž navíc přišla s tím, že konec světa se blíží a Ježíš je na cestě. Takže by bylo fajn vytvořit armádu, zabrat velké, opevněné město v severním Německu a zrušit soukromý majetek. No ano, a čím dále budete poslouchat, tím šílenější historka bude.
