Vejce Benedikt: Jak a kde vznikla tahle snídaňová lahůdka a skvělý lék na kocovinu
Najdete je na jídelním lístku každé kavárny či bistra, které chtějí mít pověst dobré snídaňové destinace. Obliba tohoto pokrmu je přímo úměrná tomu, jak moc v kursu je snídat venku. A protože snídaně, a zejména brunche jsou in, zažívají renesanci i vejce Benedikt – recept starý 122 let. Minimálně.
Autorství receptu je velmi ošemetná věc. Obvykle je přiřknuto tomu, kdo ho jako první publikuje, což ovšem nutně neznamená, že ho také vymyslel. Kombinace opečené housky se šunkou, ztraceným vejcem a holandskou omáčkou je natolik ideální, harmonická a dokonalá, že prostě musela spatřit světlo světa. Kolem vajec Benedikt koluje několik legend.
Lék na kocovinu?
Jedna se pojí se jménem Lemuel Benedict. Tenhle newyorský burzovní makléř se v roce 1942 – krátce před svou smrtí – v rozhovoru pro The New Yorker svěřil s historkou z roku 1894. Tehdy měl krátce před polednem dorazit do restaurace hotelu Waldorf Astoria a dožadovat se pokrmu, který ho zaručeně dostane z kocoviny. A měl poměrně jasno, co by to mělo být. Jídelní lístek odmítl a číšníkovi rovnou diktoval: na másle opečený toast se šunkou, ztraceným vejcem a k tomu pořádnou porci holandské omáčky. Pokrm zaujal zdejšího vrchního Oscara Tchirkyho natolik, že ho zařadil na snídaňové menu.
Trochu zmatku do historie vejce Benedikt vnesl Edward P. Montgomery, který roku 1967 napsal do deníku New York Times dopis, v němž tvrdí, že vejce Benedikt se bezpochyby pojí se jménem komodora Eliase Cornelia Benedicta. Přidal i historku o strýci, jenž byl komodorovým přítelem, a také onen recept, který měl být tím, jenž stál na počátku. Obsahuje sice tytéž suroviny, ale od klasické verze vajec Benedikt se liší natolik, že ho nelze brát zcela vážně.
Dalším v pořadí, kdo se může ucházet o autorství vajec Benedict, je šéfkuchař newyorské restaurace Delmonico Charles Ranhofer. Múzou mu ovšem byla jistá LeGrand Benedictová, vybíravá zákaznice, jež jednoho rána nedokázala na jídelním lístku najít nic, co by ji uspokojilo. Nicméně si byla jista tím, že chce vejce. Ranhofer jí tedy připravil pokrm, který nadchl. Tahle historka vcelku dává smysl, protože pošírované vejce, tedy nikoli smažené ve spoustě tuku, ale lehké a vláčné, je tak trochu dámská záležitost. Stejně jako jemná holandská omáčka.
Každopádně Ranhofer zvítězil v souboji o autorství jednoduše tím, že recept na vejce Benedikt zanesl do své knihy The Epicurean (Labužník). Co na tom, že je pojmenoval „Benedick“, lze to omluvit, byl to Francouz. Je sice poněkud potupné být veleben za „housku s vejcem“, když máte na kontě náročná menu pro tu nejvybranější klientelu, na druhou stranu vymyslet něco, co chutná takřka každému, rozhodně není k zahození.
Recept: Vejce Benedikt
Improvizace při přípravě vejce Benedikt by neměla být bezbřehá – v podstatě se připouští pouze v případě pečiva. Nejautentičtěji se jeví anglický muffin, ale přijatelný je i toastový chléb nebo jiné kvalitní bílé pečivo.
Začněte přípravou holandské omáčky, ta je nejnáročnější. V menším hrnci přiveďte k varu dvě lžíce bílého vína, dvě lžíce vody, lžičku vinného octa a špetku pepře. Vařte, dokud se asi třetina tekutiny neodpaří, pak odstavte a nechte zchladnout. V nerezové míse prošlehejte dva žloutky se zredukovanou tekutinou, mísu posaďte na vodní lázeň a šlehejte, dokud nevznikne hustá omáčka, bude to trvat tak pět minut. Poté mísu sundejte a za stálého šlehání do ní pomalu přilévejte 100 g rozpuštěného másla. Výslednou chuť dolaďte pár kapkami citrónové šťávy, solí a pepřem. Pečivo rozkrojte a řeznou stranou na sucho opečte, plátky kvalitní šunky od kosti opečte na kousku másla, vejce rozklepněte do hrnce s vroucí vodou a lžící octa, po čtyřech minutách ho vylovte děrovanou naběračkou. Pak už jen kompletujte: pečivo, šunka, vejce, omáčka…
