Mantinely, které inspirují: Omezení často rozšiřují obzory, platí to nejen v jídle
Mám za sebou pokusy, jak být vegetariánem, přežila jsem měsíc jako vegan i na bezlepkové dietě. Výhodou bylo, že jsem mohla, ale nemusela. Šlo o experimenty čistě profesní, nikoli vynucené zdravotními okolnostmi. Vyplynula z nich řada poznání, ale jedno především: čím užší mantinely si nastavíte, tím víc v nich najdete.
Těžko říci, jde-li o civilizační deformaci, jakousi daň za blahobyt. Dřív lidské tělo potřebovalo přísun jídla, aby přežilo, dnes velmi často v zájmu přežití spoustu potravin odmítá. Projevuje se to různě, většinou zdravotními problémy, které si s jídlem příliš nespojíme, často řve o pomoc naše kůže. Jednu známou léta trápila velmi úporná akné, po řadě marných léčebných pokusů nakonec zabrala bezlepková dieta. Nejspíš nejde o pomoc, kterou by bylo možné na problém aplikovat plošně, každopádně zabrala v řadě případů.
Lépe víme, jak na to
Podobně může leckomu vyřešit zdravotní lapálie vysazení laktózy, třeba v případě Crohnovy nemoci. Když na to přijdete, máte pocit, že se vám zhroutil svět, že už se nikdy pořádně nenajíte. Lidé, kteří touto zkušeností prošli, mi ale potvrdili, že realita je mnohem pestřejší, než předpokládali. Zkrátka intolerance k některým druhům potravin už dnes není pro život tak velkou překážkou jako před lety.
Lépe víme, jak na to, a nabídka v obchodech je stále vstřícnější. I proto se pro alternativní stravování rozhoduje stále více lidí bez zjevné zdravotní příčiny, tedy především z etických důvodů. Možnosti tu prostě jsou. Ačkoli – nevím, co by dělal vegetarián, který by zjistil, že má alergii na lepek a nesnese laktózu. Tam už je pak gastronomické hřiště skutečně velmi malé. To se ale bavíme o extrémním případu, takže zpět do reality. Za jedno ze svých nejlepších rozhodnutí (míněno obecně, nejen v souvislosti s jídlem) považuji to, že jsem se – až na výjimky – vzdala průmyslově vyráběných potravin a vcelku důsledně se snažím konzumovat jen základní suroviny, které sama zpracuji. Těmi výjimkami jsou mléčné výrobky, tedy jogurt a sýry.
Opět jde o omezení, které zaměstná především hlavu. Člověk musí přemýšlet, nestačí popadnout pytlík „něčeho“ a jít; nejdřív si to „něco“ musíte uvařit, nebo alespoň nakrájet a smíchat. Daří se mi to dodržovat tak na 90 procent, což považuju za úspěch a tolerovatelnou odchylku. Přístup je vlastně velmi podobný jako v případě potravinových intolerancí: učíte se pracovat s novými surovinami, osvojíte si jiné úpravy, objevujete kombinace chutí… Samá pozitiva. Je to vcelku náročné na logistiku a žere to čas, ale jedná se o dobře investovaný čas, takže nelituji. A díky svým vegansko-bezlepkovým experimentům mám opravdu široké pole působnosti: občas doma vyrobím rostlinné mléko, umím skvělou šlehačku z kokosového krému, vím, jak vytěžit maximum z kdejaké luštěniny (vede nesmírně flexibilní cizrna), upeču skvělý dezert z červené řepy i mrkve, ale i bochník chleba nebo jehněčí kýtu.
Dělám to proto, že chci, chutná mi to a baví mě to. Nemusím, takže mám kliku. Ale jsem si vědomá, že štěstí je nejpomíjivější veličina na světě a že čím je člověk starší, tím větší je pravděpodobnost, že ho nějaký ten zdravotní problém dožene. Až se to stane, budu si vědět rady. Ale třeba takový okamžik svým přístupem oddálím. Kéž by.
Recept: Dezert s kokosovým mlékem
Tohle je příklad, jak vytěžit maximum z jedné suroviny. A přestože jde o veganský recept, je hříšně dobrý, což může posloužit jako důkaz, že potravinovou intolerancí svět skutečně nekončí.
Začněte tím, že dáte do lednice dvě plechovky kokosového mléka. Vrátíte se k nim až druhý den, kdy budou vychlazené a tekutina uvnitř se oddělí od tuhého krému. Ten nás zajímá. Tuhý kokosový krém z jedné plechovky dejte do rendlíku (zbylou tekutinu můžete použít třeba do smoothie) a pět až deset minut pomalu vařte, aby se odpařilo co nejvíc vody. Přisypte 100 gramů třtinového cukru, stáhněte plamen na minimum a tak pět minut míchejte, pak nechte vychladnout. Právě jste udělali skvělou karamelovou omáčku. Umixujte hrst ovesných vloček s hrstí mletých mandlí, přidejte tak dvě lžíce kokosového oleje, další lžíci třtinového cukru a prsty vypracujte drobenku. Do mísy vyklopte tuhý kokosový krém z druhé plechovky a šlehejte asi pět minut, přidejte dvě až tři lžičky moučkového cukru a ještě pár minut šlehejte. Vznikne krém velmi podobný šlehačce. Do misek pokrájejte oblíbené ovoce, zasypte ho drobenkou, přidejte kopec kokosové šlehačky a všechno zalijte kokosovým karamelem.
