Co nevíte o čokoládě: božská mana, starověké platidlo i afrodiziakum
Věděli jste, že kakaové lesy nevoní po čokoládě ale po citrónu, oříšcích a medu? A že boby mohou mít stovky odstínů barev, od světlých po tmavě fialové, červené a zelené? Americký magazín TheAtlantic si vzal tento týden vzal na mušku jednu z nejoblíbenějších potravin na světě – čokoládu.
The Atlantic zjistil, že ženy celoročně zkonzumují daleko více hříšné pochutiny než muži s jednou jedinou výjimkou. Na Valentýna muži své drahé polovičky v nákupu čokolády hravě předčí. Ať už 14. února dostanete čokoládové srdce nebo si ho koupíte sami, věřte, že čokoláda si od vás zaslouží víc pozornosti, než jí při nočních nájezdech na spíž věnujete. Má úžasně zajímavou historii, je zdraví prospěšná a není tak úplně jisté, zda se z ní v budoucnu znovu nestane nedostatkové zboží.
Kakaové boby byly poprvé domestikovány asi 4000 let př. n. l. na území dnešního Ekvádoru. Studený kakaový nápoj tvořil v některých částech Jižní Ameriky běžnou součást jídelníčku po staletí. Olmékové přidávali do tekuté čokolády bylinky, květiny i koření. Boby se navíc v době, kdy do Ameriky připlul Kryštof Kolumbus, používaly jako měnová jednotka. Okolo roku 1540 tak stál podle deníků evropských conquistadorů malý králík 30 bobů, krocan 100 a noc s prostitutkou 8-10. Nadšení olmécké kakao u Evropanů zpočátku nevzbuzovalo. Někteří dobyvatelé se nechali slyšet, že je dobré akorát tak pro prasata.
Do Evropy se kakaové boby dostaly okolo roku 1580. Do luxusní suroviny, kterou se ještě nedávno opovrhovalo, se brzy zamilovala španělská šlechta. Poté, co se čokoláda rozšířila i u francouzského dvora, cesta do Evropy byla otevřená. Během staletí přetvořili Evropané původní neslazený studený nápoj v pevné tabulky směsi, obsahující mléko a spoustu cukru.
První čokoláda, jak ji známe dnes, spatřila světlo světa v roce 1847. Během 19. století se stala relativně dostupnou i pro chudší vrstvy. O zdokonalení procesu zpracování a dosažení vláčné struktury se zasloužil Švýcar Rudolphe Lindt. Ne náhodou tak dnes značka Lindt patří mezi jednu z nejkvalitnějších na světě.
Díky vysokému obsahu tzv. flavonoidům, které obsahuje mimo jiné třeba také víno, má čokoláda blahodárné účinky na cévní systém. Vědci předpokládají, že díky konzumaci 8-15 hrníčků kakaového nápoje denně netrpěli původní obyvatelé Jižní Ameriky v podstatě žádnými kardiovaskulárními onemocněními. Pokud byste chtěli stejným způsobem prospět svému zdraví dnes, museli byste spořádat 8 tabulek hořké čokolády denně. Čokoláda je díky vysoké kalorické hodnotě známá také jako silný stimulant. Bez zajímavosti jistě nejsou ani její afrodiziakální účinky. Před vášnivými nocemi se jí měl posilňovat samotný Montezuma.
Budoucnost výrobků z kakaových bobů, které nám dennodenně zlepšují náladu a dodávají energii přečkat nekonečné hodiny v práci nebo ve škole, je však nejistá. Sedmdesát procent světové produkce pochází z monokulturních plantáží nacházejících se v západní Africe. Třetina sklizně bývá v posledních letech napadena různými chorobami, které se na rozlehlých plantážích šíří daleko snadněji než by se šířily na menších plochách.
Další problém představuje globální oteplování. Tradiční oblasti vhodné pro pěstování bobů se stávají nepoužitelnými. A nakonec božskou čokoládu ohrožují nízké výkupní ceny. Farmáři dnes často přecházejí na pěstování lukrativnějšího palmového oleje nebo kaučuku. Jak tedy pomoct čokoládě přežít? Kupovat kvalitní značky s vysokým podílem kakaa a nízkým podílem palmového oleje!
