Jakon, pozdrav z říše Inků: Chutná jako ovoce, vypadá a pěstuje se jako brambora
Chia, amarant, quinoa… A také jakon. To jsou rostliny, potažmo potraviny, s nimiž se seznamujeme teprve v posledních letech. Zejména hlízy jakonu jsou pro nás stále utajeným pokladem. Přitom se pěstují stejně jako brambory nebo okrasné jiřiny. Není v tom žádná věda.
Stačí je vykopat ze země, oloupat a sníst. Nic jednoduššího už není. Přestože rostou v hlíně, jsou příjemně sladké, šťavnaté a křupavé. V chuti se mísí hrušky, jablka, mrkev, meloun, ananas… samé lahodné kousky. Jakon je nesmírně chutný a osvěžující, což od tohoto typu potraviny nečekáte. Má obrovský potenciál, stačí se ho chopit. Ten správný čas je právě teď. Když v dubnu zasadíte nějakou tu hlízu, můžete na podzim sklízet dvacetinásobek, výtěžnost téhle rostliny je značná. Pak jakon uskladníte stejně jako brambory a ani se nebudete muset zlobit s nějakým klíčením. Jakon prostě vydrží.
Nejen hlízy, ale i listy
Stopy téhle dobroty objevili archeologové na pohřebištích kultur, které předcházely Inkům. Můžeme tedy hovořit o tradici pěstování v řádu tisíců let. Dodnes je jakon v některých oblastech Peru spojován s náboženskými a kulturními rituály. Jako by nestačilo, že je schopen vydatně nakrmit celou vesnici. Zatímco v Jižní Americe je denním chlebem, po světě se šířil poměrně pomalu a nenápadně – do Evropy dorazil až v 19. století, před druhou světovou válkou se pěstoval hlavně v Itálii a Německu. O celosvětovém rozšíření (hovoříme o povědomí, nikoli o plošném pěstování) se dá mluvit až od osmdesátých let minulého století. K nám jakon dorazil v roce 1993, aby ho zkoumali bramboráři v Havlíčkově Brodě.
K užitku nejsou jen hlízy, ale i listy rostliny, která dorůstá až dvou metrů a sympaticky žlutě kvete. Zatímco hlízy se dají konzumovat syrové, ale i vařené či dušené, listy se suší a připravuje se z nich odvar, který přináší značný efekt zejména pro diabetiky: snižuje hladinu cukru v krvi. Chutná příjemně nahořkle a má sladkou dochuť. Pít ho můžete, i když nemáte problém s diabetem, má antioxidační účinky a pročistí ledviny i játra. A také zpomaluje stárnutí organismu, pomáhá předcházet nádorovým onemocněním a sklerotickým změnám.
I samotné hlízy jsou cenným zdrojem lidskému tělu prospěšných látek: obsahují asi dvacítku aminokyselin, také vlákninu, draslík, vápník, hořčík, železo a fosfor, karoten, vitamíny A, B1, B2, C a enzymy. Bulva obsahuje až 67 procent tzv. fruktooligosacharidů – ty mají na svědomí onu sladkou chuť. Jde o zvláštní druh cukru, který lidský organismus nevstřebá; funguje jako prebiotikum a krmí se jím užitečné bakterie v trávicím traktu. Stejná látka má mít podle výzkumů pozitivní vliv i na hustotu kostí a působit preventivně proti osteoporóze.
Takže další superpotravina
O něco náročnější je vymyslet, jak s jakonem naložit, když už je vám konzumace zasyrova málo. Nejzajímavěji se jeví sušení na tenko pokrájených plátků a výroba chipsů. To je ovšem výzva spíš pro velkovýrobce. Ostatně, pár už se jich tohoto lákavého úkolu ujalo. Kromě chipsů můžete narazit i na křupky nebo vločky a také na sirup, který je ideální právě pro diabetiky. Z jakonu ale připravíte i chuťově atraktivní teplé jídlo, můžete ho nastrouhat do ovesné kaše, podusit jako kompot, ale dá se i osmažit. Každopádně v gastronomickém ohledu ještě jakon na objevení svého velkého potenciálu čeká. Takže zapátrejte na internetu, hlízy na výsadbu objevíte během chvíle. A šup s nimi do země.
Recept: Salát s jakonem, rukolou a ořechy
S jakonem zacházejte jako s ovocem, ale můžete ho kombinovat i odvážněji, obstojí s přehledem například v zeleninových salátech..
Jakon oloupejte a pokrájejte na nudličky, smíchejte ho s hrstí rukoly a hrstí polníčku. Přidejte dvě lžíce sýra Cottage a hrst opražených a nasekaných lískových ořechů. Salát zalijte dresinkem z olivového oleje a balsamika a dochuťte čerstvě mletým pepřem a špetkou mořské soli.
