Z nápoje buddhistů se stala móda. Seznamte se s matchou
Kdysi to býval výhradně nápoj buddhistickcých mnichů a samurajů, dnes je to něco jako módní doplněk. Matcha se přidává takřka do všeho: do zmrzliny, sušenek, koláčů, dortů, bábovek, lívanců, pudinků, těsta na asijské knedlíčky, dát si můžete matcha latté, nejrůznější koktejly, smoothie a samozřejmě také tradiční matcha čaj.
Tak hojné používání čaje matcha v gastronomii má minimálně dva důvody: matcha jednak funguje jako intenzívní, a přitom ryze přírodní barvivo, a zejména sytě zelené dezerty díky ní působí netradičně a velmi fotogenicky, jednak je matcha koncentrát zdraví prospěšných elementů, což dokonale konvenuje se současnými trendy. Takže kamkoli můžete přidat matchu, rozhodně ji přidejte. V chuti se promítne poměrně jemně, lehce nasládle, příjemně natrpkle. Při pečení s ní zacházejte podobně jako třeba s kvalitním kakaem, přidávejte tedy po lžičkách.
Původně se matcha používala k léčbě, zejména otoků a horečnatých onemocnění, píše se o tom v japonské literatuře ze 3. století. Má se za to, že semínka zeleného čaje přivezl do Číny japonský vyslanec během vlády dynastie Tchang a následně jej používala šlechta a buddhističtí duchovní jako léčivé tonikum. V roce 1191 pak japonský zenový buddhistický mnich Eisai přinesl na oplátku z Číny nový způsob pití zeleného čaje: nasypal rozemletý čajový prášek do horké vody, rozmíchal jej a popíjel jako nápoj, nikoliv jako lék. Popíjení čaje se v Japonsku později rozšířilo ze šlechtických kruhů mezi samuraje. Ti si z pití zeleného čaje vytvořili rituál, který měl vnést klid a harmonii do jejich často bouřlivého života.
Čaj matcha je specifický díky způsobu pěstování, sklizně a zpracování. Čtyři týdny před sklizní jsou čajové plantáže zastíněny plachtami, takže se eliminuje až devadesát procent přirozeného světla. Ztrátu světla rostliny kompenzují zvýšením obsahu chlorofylu v listech. Ze sklizně se pak vybírají ty nejlepší ručně sbírané čajové listy, spaří se, usuší a nařežou, aby se odstranily žilky a stonky. Usušené listy se pak skladují v mrazicím boxu, aby se po celý rok zajistila stálá kvalita. Takto zpracovaný čaj se nazývá tencha. Jemný matcha prášek se pak získá mletím čajových listů na žulových kamenech, přičemž na jednom mlecím kameni se „vyrobí“ jedna unce matchy za hodinu. Jde tedy o velmi pomalé mletí. Každý krok výrobního procesu je pečlivě monitorován a dokumentován, provádějí se také pravidelné laboratorní kontroly, aby se zajistilo, že konečný produkt před expedicí splňuje přísné normy. Rituální je tedy nejen popíjení tohoto čaje, ale celý proces jeho výroby.
Běžně připravený zelený čaj se pije jako výluh, listy se vyhazují, kdežto jemně namletá matcha se našlehá s vodou a člověk tak do sebe dostane vše, co obsahuje – konkrétně koňskou dávku antioxidantů, vitamínů, minerálů, vlákniny a také přírodní aminokyselinu L-theanin a pak teofylin, jenž má podobné účinky jako kofein. Matcha je tedy bezednou studnou duševní svěžesti a energie – proč by ji také jinak pili buddhističtí mniši a samurajové. Nápoj z matchy by vás měl vzpružit minimálně na tři hodiny, ale i na šest.
V chuti je matcha sladká a jemná, jen s nepatrným náznakem svíravosti typickým pro zelené čaje. Za sladkost vděčí právě zmiňovanému L-theaninu, kterou běžný zelený čaj postrádá, což vede k poměrně nevýrazné chuti. Zatímco práškový zelený čaj bývá zbarvený do žluta či hněda, matcha je smaragdově zelená. Vděčí za to právě velmi pomalému mletí na žulových kamenech; tření je minimální, čajové listy se nezahřívají, takže si zachovají chlorofyl. Příprava čaje matcha je složitá věda, každý krok je přesně předepsaný, potřebujete na ni spoustu pomůcek, například časaku, bambusovou lžičku na nabírání čaje, pak časen, což je metlička na šlehání, opět bambusová, matcha by neměla přijít do styku s kovem, ten ji znehodnocuje. Miska na přípravu čaje matcha se nazývá čawan, naběračka na vodu je hišaku, bílé látce určené k vytírání čawanu se říká čakin, hustý čaj podávaný při čajovém obřadu je koiča, řídký čaj usuča, nádoba na použitou vodu pak kensiu. Vše má své jméno, místo a řád. Potřebovat budete také chvilku klidu, abyste si nápoj vychutnali, to se v recepturách nepředepisuje, počítá se s tím tak nějak automaticky.
