Kombucha je zpátky: Tajemná houba, co není houba a je skvělá na kocovinu
Pamatujeme si ji už z hlubokého totáče jako jeden z mála alternativních zdrojů energie a „tekutého zdraví“. Pak její popularita pohasla, měli jsme jiné zábavy, a na výsluní se opět dostala s vlnou hipsterského zájmu o DIA potraviny a kvašení. Kombucha je prostě nesmrtelná.
Říká se jí také „čajová houba“, přestože to není houba. Výraz jsme zdědili z ruského „čajnyj grib“, z Ruska, nebo přesněji ze Sovětského svazu se k nám kombucha dostala. Hlubokou tradici má sice i v Číně, Koreji či Japonsku, ale z Ruska to k nám měla blíž. Pokud jste snad ještě neměli tu čest: existuje lehce perlivý fermentovaný nápoj, který se připravuje z oslazeného černého nebo zeleného čaje. O fermentaci se tu stará symbiotická kolonie bakterií a kvasinek. Kombuše je přisuzováno mnoho pozitivních vlivů na zdraví, nicméně podpora vědeckými důkazy tu většinou chybí. Tak snad jen jeden nevědecký, nicméně praxí prověřený postřeh: kombucha je skvělá na kocovinu, i proto byla v Rusku tak vzývaná.
Podezřele dobré zdraví
S kombuchou je spojováno mnoho legend. Každá země má tu svou. V Číně se jí údajně holdovalo už před dvěma tisíci lety. V Japonsku se začala ordinovat někdy v pátém století, nemocnému císaři ji doporučil korejský lékař jménem Kombu. Když ke jménu Kombu přidáme označení pro čaj, máme tu výraz kombucha. Ruská legenda se vztahuje k oblasti Kargasok, jejíž obyvatelé se měli těšit podezřele dobrému zdraví, údajně za to mohl zkvašený čaj.
U nás se o kombuše dočteme ve statích z roku 1928, například v Časopise československých houbařů vyšel článek Co jest kombuča? Narazila jsem na informaci, že u nás kombuchu pěstovali mniši v klášterech jako elixír mládí, který byl tak tajný, že dostal krycí jméno Olinka, ale brala bych to s velkou rezervou. Stejně jako slogan: Kdo holduje kombuše, sto let světem pokluše. Kombucha se u nás každopádně začala poměrně široce pěstovat krátce po první světové válce.
Zkušenosti si ze Sovětského svazu vozili legionáři i vyslanečtí úředníci. V době, kdy vyšel zmíněný text, se začaly šířit fámy, že houba roste dál i v lidském organismu, což kombuše docela pošramotilo pověst. Nicméně odborné texty uváděly, že nápoj obsahuje vitamíny, alkohol, kyselinu uhličitou, octovou a mléčnou. Z mikroskopické analýzy vyplynulo, že „houbu“ tvoří kolonie kvasinek a bakterií žijících v symbióze, přičemž mezi nimi mohou být vtroušené i plísně (Aspergillus, Penicillium), jimiž byla kombucha patrně kontaminována ze vzduchu. Takže houby, žádná houba! Jasno není ani v tom, kde se to tu vlastně vzalo. A jak to žilo, než to někdo naložil do sladkého čaje? Jedna z teorií hovoří o symbióze kombuchy se včelami.
Přestože tedy biologicky nejde o houbu, v lidové terminologii kombucha houbou jednou provždy zůstane. A přestože vlastně neexistuje odborná studie, jež by jednoznačně potvrdila její léčivé účinky, bude kombucha nejspíš jednou provždy označována za zázračný nápoj, který „kudy teče, tudy léčí“. Měla by posilovat imunitní systém, detoxikovat, zlepšovat trávení (o tom žádná), ale i funkci srdce, mozku, ledvin, jater, pohlavních žláz atd. Každopádně vitamíny v kvašeném nápoji by měly mít na lidský organismus pozitivní vliv, otázkou je, jestli to není totéž, jako když si dáme jogurt. Možná ano, ale rozhodně to není takové dobrodružství.
Hotových nápojů s kombuchou, či přímo kombuchu můžete koupit v prodejnách se zdravou výživou. To však zdaleka není ono, lepší je kombuchu si vyrobit. Kombuchovou násadu koupíte snadno přes internet. Pozor, je to živý organismus, tak se k němu také tak chovejte. Při dobrém zacházení vám násada vydrží léta, potrpí si na něhu, dobré slovo a neuškodí, když jí občas zazpíváte.
Recept: Kombucha
Tři litry vody nechte přejít varem, přidejte asi 300 g cukru a tři lžičky černého čaje. Louhujte 10 minut, přeceďte do čisté pětilitrové láhve a nechte vychladnout. Poté přilijte 300 ml živého roztoku (nápoje z předešlé várky) a vložte mateční „houbu“ (nebo dvě až tři dceřiné). Zakryjte ubrouskem, připevněte gumičkou a nechte kvasit na stinném místě při pokojové teplotě sedm až 10 dnů. Zdroj receptu uvádí, že hotový nápoj „má sladkokyselou chuť, jemně perlí a je lahodný“. Lahodný rozhodně není, ale proti gustu… Lahodné pití vzejde až z druhého kvašení, kdy se do kombuchy přidá ovoce. Každopádně perlivost potlačuje uložení do lednice.
