Květina s funkcí kompasu: Zázrak slunečnice je tu s námi tisíce let
Při cestách po českých, moravských a slovenských krajích mi dělají nejčastější a nejkrásnější kulisu slunečnicová pole. Tahle až kýčovitě fotogenická nádhera je ale hlavně užitečná i užitková. V případě nouze vás spolehlivě nasytí a ukáže vám cestu. A zpracovat se dá naprosto celá.
„Tak jako slunečnice každý den otáčí se za sluncem…“ Na tuhle hudební klasiku se raději nespoléhejte. Otáčení za sluncem čili heliotropismus je jev, který je se slunečnicemi spojován. Za sluncem se ovšem otáčejí pouze v nedospělém věku, poupata, tedy nerozvinutá květenství, se skutečně při východu natáčejí na východ a v průběhu dne putují za sluncem, jež se po obloze posouvá k západu. B
ěhem noci se pak opět naštelují do východní pozice. Pohyb mají na svědomí motorické buňky ve stonku pod květenstvím. Jakmile se květ začne otevírat, stonek se znehybní a putování končí. Květ většinou zůstane nasměrovaný na východ. Takže slunečnice vám může v případě nouze posloužit i jako kompas.
Rafinované spirály
A to není jediná specialita téhle „květinky“, která může být vysoká i tři metry a na jejíž „utržení“ je zapotřebí někdy i pilka. To, co běžně označujeme za květ, je rafinovaně sestavené květenství trubkovitých květů, na němž lze demonstrovat dokonalost přírody. Trubkovité kvítky jsou v květenství uspořádány spirálovitě, každý je k dalšímu orientovaný přibližně ve zlatém úhlu, tedy 137 stupňů, tím vzniká dekor tvořený levotočivými a pravotočivými spirálami. Počet levých a pravých spirál jsou po sobě jdoucí Fibonacciho čísla, tzv. Fibonacciho posloupnost. Ta si pamatujeme ze školy: 0, 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21… Každé číslo je součtem dvou čísel předchozích. Slunečnice většinou mívá 34 spirál v jednom směru a 55 ve druhém. Mrkněte na to někdy v klidu, je to paráda.
A když už se budete koukat, dejte si pár slunečnicových semínek. Pokud zralé květenství necháte volně ležet ladem, postarají se o ně ptáci během pár minut. Vědí, co je dobré. Vy si nejspíš koupíte sáček vyloupaných semínek v obchodě – možná se tím o leccos ochuzujete, protože jejich vyloupávání z nepoživatelných tobolek je vcelku terapeutická činnost, jíž holdují (zejména muži) například na Balkáně nebo v leckteré postsovětské republice.
Semínka snižují krevní tlak i cholesterol, zlepší se vám díky nim kůže, vlasy i nehty, pomáhají budovat svalovou hmotu a posilují činnost štítné žlázy. A také uklidňují. Dvě lžíce denně pokryjí potřebu vitamínu E. Můžete je jen tak zamíchat do müsli, nasypat na salát, pomazánku, těstoviny… Jejich chuť prohlubuje krátké opečení nasucho na pánvi. Spolehlivě zastoupí ořechy například při přípravě pesta. Zkrátka dá se s nimi dělat leccos, nejen je jen tak sníst rovnou z pytlíku. Je to surovina s potenciálem, který ještě nebyl plně doceněn, přestože je prastará.
Slunečnice pochází z Ameriky. V Tennessee nalezli důkaz její domestikace datovaný do let 2300 před naším letopočtem. Pro Inky byla symbolem boha Slunce. Do Evropy se dostala v 16. století a od 18. století je rozšířená po celém světě. Celý rod zahrnuje přes 60 druhů, dva z nich – slunečnice roční a topinambur – se pěstují všude. U nás se můžeme setkat asi s pěti variantami. Používají se především jako surovina na výrobu oleje, co se nespotřebuje, tím se nakrmí dobytek. Na jednu kytku to není špatný výkon.
Recept: Pesto ze slunečnicových semínek a mrkvové natě
Tohle jídlo nestojí skoro nic, přitom může nadělat spoustu parády. Pesto je skvělé do těstovin, k masu, sýrům nebo si ho můžete jen tak namazat na chleba.
Nať asi z jednoho svazku mrkve pečlivě omyjte, usušte a nasekejte nahrubo. Šálek slunečnicových semínek pár minut pražte nasucho na pánvi. Do výkonného stolního mixéru dejte nať i semínka, přidejte šálek olivového oleje, sůl, čerstvě mletý pepř a důkladně umixujte. Pokud je třeba, přilijte ještě trochu oleje. Pesto by mělo mít kašovitou konzistenci, jak husté ho uděláte, je ale na vás, do těstovin je lepší trochu řidší, na chleba se maže lépe husté. Pohrajte si s dochucením – mám vyzkoušeno, že bohatě stačí sůl a pepř, ale marný není ani česnek.
