Bagel není jen houska s dírou, ale jídlo s duší a skutečným příběhem
Kořeny má hluboko v historii mezi polskými židy, s nimi také cestoval po světě, ale nakonec se usadil a proslavil v New Yorku. A zpoza oceánu se zase vrací do Evropy, aby tu byl znovuobjeven. Bagel toho za svou existenci stihl už hodně. Je jedním z mnoha důkazů toho, jak jídlo cestuje spolu s lidmi, mění působiště a stává se součástí jiných životů.
Vypadá jako houska, jen s charakteristickou dírou uprostřed. Chutná ale jako chleba. Velmi hutná střídka, pevná a křupavá kůrka. Zasytí opravdu hodně. To je bagel (čti bejgl). Díra uprostřed má své opodstatnění, díky ní se těsto rovnoměrně a dříve propeče a také jí můžete provléknout provázek či tyčku, což značně usnadňuje manipulaci a transport. Bagel je zkrátka vymakaný produkt.
Bagel pro radost
Vymysleli ho tak už v roce 1610, respektive zcela jistě ještě dřív, ale z tohoto roku pocházejí první zmínky o výrobě bagelů židovskou komunitou v polském Krakově. Dočíst se to můžeme v knize Lea Rostena Jidiš pro radost. Autor, jenž se proslavil zejména povídkovou knihou Pan Kaplan má třídu rád, měl osud velmi podobný bagelu: narodil se v Polsku, proslavil se v New Yorku, kam doputoval za dramatických okolností. Ostatně právě Rostenova rodina (Leovi byly dva roky, když se v roce 1910 vylodil s rodiči v USA) mohla být jednou z mnoha, jež si na počátku 20. století braly na cestu z Polska přes oceán to nejcennější – receptury na své tradiční pokrmy. A jistě měly i nějaký ten bagel na cestu, protože kvalitně připravené chlebové těsto vydrží déle než běžné pečivo a na rozdíl od bochníku chleba se s ním snáz manipuluje.
Právě v roce 1910 vznikl v New Yorku spolek Bagel Bakers Local 338, jehož členové velmi striktně hleděli na to, aby mezi ně nepronikl nikdo, kdo by jim nedělal čest a mohl pokazit bezmála posvátnou pověst tradičního bagelu. Z bagelu se stal postupem času takřka čistokrevný Newyorčan. Přestože můžeme vystopovat podobný druh pečiva v různých koutech Evropy – bublik v Rusku, vesirinkeli ve Finsku či simit v Turecku –, žádné z nich nezískalo takovou mezinárodní popularitu jako bagel.
K nám doputoval už v 90. letech minulého století, kdy jsme byli lační po všem „novém“ a „západním“. Nicméně na skutečný boom, tak jako ho zažil třeba v USA nebo ve Velké Británii, u nás bagel stále čeká. Ale i v Česku narazíte na pár specializovaných podniků, kromě Prahy třeba v Karlových Varech, kde před rokem otevřelo sympatické bistro Bagel Lounge na Masarykově třídě. Bagely tu pečou ze speciální dovážené mouky ve čtyřech variantách: klasik, sezam, celozrnný a everything. A v mnohem více variantách je pak plní – nejoblíbenější je ten, který je také nejpopulárnější všude na světě, tedy s krémovým sýrem, uzeným lososem, kapary, červenou cibulí a špenátem. Ale doporučuju zkusit třeba i Brooklyn s pečeným hovězím, brusinkami a rukolou nebo vegetariánské verze – mexická je s guacamole, grilovanou paprikou a rajčetem, východní pak s hummusem, grilovanou cuketou a sušenými rajčaty.
Můžete se do něj prostě jen tak zakousnout. Já si ho vždycky rozkrojím na čtvrtiny a ujídám postupně. A pomalu. Přestože je to jídlo určené na rychlý oběd, má duši. Je ukrytá právě v oné díře uprostřed a v dávné historii.
Recept: Domácí bagel
Pokud máte zkušenosti s pečením domácího chleba, nebo prostě jen s kynutým těstem, jste ve výhodě. Pokud ne, ničeho se nebojte.
Připravte si: sáček sušeného droždí, 450 g hladké mouky, dvě lžičky soli, tři až čtyři polévkové lžíce krupicového cukru, 300 ml teplé vody. V míse smíchejte droždí, lžičku cukru a 100 ml teplé vody a nechte na teplém místě vzkypět. Vzniklý kvásek smíchejte s moukou, zbytkem vody a solí a vypracujte těsto. Důkladně ho alespoň 10 minut prohněťte, ručně nebo pomocí robotu s hnětacím hákem. Vytvarujte bochánek a nechte asi hodinu kynout na teplém místě. Dejte vařit větší hrnec s vodou a cukrem. Z těsta vytvarujte asi deset bochánků, každý zploštěte, propíchněte držadlem vařečky a na vařečce každým bagelem zatočte. Bagely dejte postupně po pár kusech do vroucí vody a povařte minutu z každé strany. Vylovte je, nechte okapat, naskládejte na plech, potřete mlékem a posypte mákem či sezamem. Pečte je asi 25 minut v troubě vyhřáté na 200 °C.
