Proč je dobré být občas patriot aneb Neprolévejte se rychlokvašenými sifony a neříkejte jim „šampus“
Hlavně na Vánoce a Silvestra berou Češi útokem regály s bublinkami. Bohužel naprostá většina má jen chabé ponětí o tom, co vlastně kupuje a pije – hlavně, že je na to reklama a ideálně je to navíc v akci.
Zatímco moravským (a českým, abychom byli spravedliví) vínům se právem podařilo vrátit na naše stoly, na přední příčky světových vinařských soutěží a vysloužila si uznání, sekty jsou stále Popelkou. Možná za to může pověst zděděná z dob nedávno minulých socialistických, kdy se o kvalitním tuzemském sektu mluvit skutečně nedalo a všecko, co připomínalo víno a mělo bublinky, se nazývalo šampusem.
Navíc označení „šampus“ přežilo do dnešních dnů (je to stejný paskvil jako „preso“). Jde o jakýsi všeobjímající českomoravský kompilát, pod který neznalí schovají vše, co je z hroznů a má bublinky. A v situaci, která je bohužel stále děsivě častá a kdy i v takzvaně lepších restauracích nabídne číšník „šampus“ a přinese skleničku „bohemky“, se nelze divit, že ignorantství pokračuje.
Stručně: dobrý sekt je vyroben stejnou technologií jako originální šampaňské, rozdíl je pouze v původu hroznů. Jedině vína z francouzské oblasti Champagne mohou nést označení Šampaňské. Stejnou technologií vyráběná vína odjinud se musí nazývat šumivá či sekt (a ano – znamená to, že stojí výrazně méně, než Šampaňské, ale rozhodně ne sto korun).
Jaký je v tom rozdíl? Proč ti, co se v tom aspoň trochu vyznají, pijí jedině šumivá vína vyráběná tradiční metodou? Co je tradiční metoda? Proč jsou moravské sekty stejně dobré (ne-li lepší!) jako vyhlášené světové? Jak a kdo je vyrábí? Nejen to se dozvíte v aktuálním vánočním dvojčísle Reflexu, které je v prodeji až do 2. ledna.
Reflex č. 51-52/2018|