Vinařův rok: Je jaro, čas otvírání sklepů
První dubnový víkend byl ve znamení moravského vítání jara. Otevřené sklepy Perná a Velké Bílovice o tom nenechaly nikoho na pochybách. Po dlouho očekávaném dešti se vyčasilo a ze všech okolních hotelů a penziónů se hrnuli návštěvníci na jarní bakchanálie.
Perná je obec pod Pálavou a rozhodně má jedny z nejlepších vinic široko daleko. Otevřené sklepy byly přesto trochu jiné, než byste čekali. Většinu vinohradů místní totiž prodali, takže se vrátili k původnímu způsobu vinohradničení. Malé záhumenky a sklípky. O to lépe pro hosty a návštěvníky. Víno mladé, čerstvé, už z ročníku 2018.
Košt několikrát denně
Naopak Velké Bílovice jsou největší vinařskou obcí v Česku. Ze sklepa do sklepa je v jejím podání velkolepá akce. Více než pět tisíc návštěvníků má celou sobotu na to, aby stihlo ochutnat od místních vinařů nová vína. A vinařů je v Bílovicích požehnaně. Navíc dobře organizovaných, kam oko pohlédne, udržovaný vinařský spolek, sdružení. Však to je pravá moravská dědina, pardon město. Mnozí návštěvníci přijíždějí na akci obytnými karavany a po dohodě s vinařem u něj rozbijí tábor. Dosyta se posilní, okoštují vzorky, na chvíli si odpočinou v karavanu… a pak znovu do sklepa. Takhle „to“ stihnou i čtyřikrát za den. A kdo nemá karavan, ten odpočívá v trávě.
Občerstvení, klobásky, bramboráky, rožnění. Dokonce jsem tady potkal i jednoho slavného pražského kuchaře, který preferuje francouzskou kuchyni a k ní samozřejmě francouzská vína. Ale když se i takový mistr chce pobavit, stejně jede na Moravu. To se cení. A až my pojedeme do Prahy, tak půjdeme na nějakou francouzskou specialitu, třeba šneky, do jeho restaurace. (Ostatně, šneci jsou stejně dovážení z Moravy do Francie a pak zpět do Prahy jako francouzská specialita, takže vlastně zůstaneme doma.)
Studie k ničemu
S počátkem jara se kromě otevřených sklepů opět vyrojila spousta "vědeckých" studií o škodlivosti alkoholu a dokonce i vína. Jako každý rok. Studie na můj vkus opět nekonkrétní a zavádějící. Nevím, co to je za agitku, ale k čemu nám je třeba objev, že čínští respondenti průzkumu nesnáší alkohol? To přece nemůže být považováno za relevantní argument proti alkoholu. Přece špatná, umělá, chemická strava, nečisté ovzduší, kontaminovaná voda, a vlivu těchto faktorů na lidské zdraví - to vše by mělo být předmětem bádání.
Všechny mediálně vděčné odborné studie tohoto typu mi připadají podezřele jednostranně zaměřeny – tak, aby mohly být někdy v budoucnu zneužity ke státní kontrole a omezení konzumace alkoholu, nejlépe zvýšením daní. Není přece možné, aby Češi byli v průměrné roční spotřebě alkoholu na hlavu hned druzí za Litvou. Vysvětluji si to jednoduše: Do statistik se počítá vše, co se vypije, včetně toho, co u nás za rok zkonzumovalo těch přibližně jednatřicet milionů turistů, z nichž mnozí přijeli, přiznejme si to, za levným českým pivem. Rozhodně u nás nepřevládají poznávací návštěvy ženských protialkoholických spolků. Taková je skutečnost. Takže milí statistici, prosím, oddělit nás skoro nepijáky od těch násosek ze zahraničí! A následně tomu přizpůsobte všechny lékařské studie.
Závěrem krátká optimistická noticka z jarních prací. Na vinohradech probíhají výsadby nových vinic, já letos podsazuji Sylvánské zelené, těžkou, ale dobrou odrůdu. Dnes jsem viděl dokonce na odrůdě Pálava první vyrašené pupeny. Žádní škůdci, paráda!
