Fráze „z pohodlí domova“ funguje. Nakupovat jídlo on-line zlepšuje život
Průměrný Evropan stráví nákupem potravin 2,5 hodiny týdně. Za rok je to v součtu více než týden. A to průzkum nezahrnuje čas strávený na cestě a hledáním parkovacího místa nebo energii vydanou na tahání tašek. To už je hned několik dobrých důvodů, proč nakupovat potraviny on-line. Přesto tento způsob používáme stále málo.
Připouštím, že jsem se dlouho bránila. Jídlo nakupuji ráda, je to součást mé práce, ráda ho vybírám, hledám nejlepší kousky, křupavé ředkvičky, voňavá rajčata... Argument, že mi domů přivezou místo salátu hromádku oschlého listí, jsem používala hodně dlouho. Jediný způsob, jak tuhle bariéru prorazit, bylo vyzkoušet on-line nákup jídla na vlastní kůži.
Jídlo nakupujeme chaoticky
V jistém ohledu zapadám do tabulek. Češi nakupují on-line dost, na evropské poměry dokonce nadprůměrně: módu (62 % spotřebitelů), elektroniku (57 %), vstupenky (48 %), léky a výživové doplňky (44 %) knihy nebo kosmetiku (40 %). Potraviny? Trvanlivé a balené 17 %, ty čerstvé 14 % lidí. Hlavním důvodem je výše popsaná obava, že nám domů nedorazí kvalitní zboží. A pak hraje velkou roli bezradnost. Potraviny nakupujeme vcelku chaoticky – vybíráme podle toho, co nás v supermarketu zaujme nebo nač je zrovna akce. Plán, co se bude o víkendu vařit, se často rodí až u pultu s chlazeným masem nebo před regálem se zeleninou. Nicméně stejně často vaříme dokola pár rodinných hitů, které čas od času ozvláštníme nějakou novinkou. Není zas tak obtížné si srovnat v hlavě, co budeme potřebovat. A nakupování on-line nám to vlastně může zjednodušit.
Je to jedna z výhod, za kterou jsem vděčná. V sámošce mi nikdy u pokladny nezaťukal na rameno prodavač s vlídnou připomínkou, že mi v košíku chybějí dvě velká balení bílého jogurtu, která si přece obvykle kupuju. On-line „prodavač“ tohle umí, eviduje všechny mé oblíbené a často nakupované položky a přednostně mi je nabízí.
Když u nás před sedmi lety začalo jako první nabízet možnost on-line nákupu Tesco, nevzbudilo to ve mně velké nadšení, znala jsem tamní sortiment. Aktuální největší hráči na trhu, Rohlík a Košík, tuhle obavu zjevně pochopili a nabízejí zboží od řady prémiových značek, malých řezníků i farmářů, ale stejně tak cenově výhodné potraviny. Co do nabídky nemám zásadní stížnosti, najdu tu kvalitní zeleninu i ryby, výběr zboží je pestrý, když chci něco opravdu speciálního, ráda si pro to dojdu, alespoň se socializuju.
Nad prvním on-line nákupem jsem strávila asi půlhodinu, teď už je to obvykle otázka deseti minut. Frázi „z pohodlí domova“ nesnáším, ale tady zkrátka funguje. Ano, asi dvakrát se mi stalo, že maliny a ředkvičky nebyly v perfektní kondici, ale s ohledem na četnost nákupů to beru jako přijatelnou ztrátu. Vadí mi však množství tašek a sáčků, v nichž nákup dostanu, ale aspoň část toho mohu odevzdat k dalšímu použití. Můžu si vybrat, čas, kdy nákup dorazí, nemusím ho tahat, o problematickém parkování před domem ani nemluvím. Ano, mám lepší život. A fakt jsem si to nemyslela.
