Ovocit, šumák i zahraniční nápoje pro bohaté. Pamatujete, co se pilo v Československu?
Pamětníci se dnes při nákupech nealkoholických nápojů musí jenom pousmát. O nepřeberném množství sladkých limonád se jim totiž mohlo ještě před třiceti lety jenom zdát. Dvojí kvalita potravin tehdy opravdu nikoho netrápila a regály v socialistických prodejnách „zaplňovaly“ Ovocit, šumák, malinovka, Vitacola a přeslazené ovocné sirupy. Průlomem se stala až na začátku 60. let Pepsi, která se do zemí Sovětského svazu dostala díky Nikitovi Chruščovovi
Děti, které vyrůstaly za socialismu, si nemohly vybírat z takového množství slazených nápojů, jako ty dnešní. O to víc si ale užívaly, když jim rodiče z Tuzexu přinesli plechovku pravé americké coly. Tento dotek Západu ale nebyl nejlevnější. Proto se ve většině domácností objevovaly spíše sirupy a legendární sifonové bombičky. Magický nápoj s názvem šťáva se skládal právě ze sirupu a vody z kohoutku a o poznání častěji než dnes byl domácí výroby.
Ti, co měli „mlsné“ jazýčky, si mohli v konzumu koupit instantní nápoj Šuměnku, Vitacit nebo Tang. Opět stačilo přidat vodu z kohoutku a pití bylo na světě. Tyhle šumivé bomby ale s ovocem moc společného neměly. Ve složení takového Vitacitu to bylo kromě aroma jedno Éčko za druhým. Pro ostatní se výběr zúžil na klasickou malinovku nebo Kofolu.
Na Západě se pilo svobodně
Mezitím, co Čechoslováci nakupovali sirupy a běhali pro sifonové bombičky, si zákazníci za železnou oponou dopřávali legendární americké nápoje. K takové Pepsi se mohl český zákazník dostat alespoň o něco snáze, než k jiným západním výrobkům i díky návštěvě amerického prezidenta Nixona v Moskvě v roce 1959. Ten dal legendární nápoj ochutnat Nikitovi Chruščovovi, kterého údajně nadchnul, a tak se Pepsi stala prvním americkým výrobkem dostupným v Sovětském svazu. Coca Colu mohli Češi ochutnat jen o něco později – stáčet ji začala brněnská Fruta v Modřicích v roce 1968.
Že dřív bylo lépe? Složení limonády z prášku by vás nepřekvapilo
V 80. a 90. letech došlo v Čechách k nealkoholové renesanci. Na pultech se objevily i další západní limonády a reklamní bloky 90. let perlily jeden vedle druhého. Takový 7Up letos dokonce oslaví už devadesáté výročí od svého vzniku, většina Čechů jej ale ochutnala až o 60 let později. Pozoruhodný příběh tohoto perlivého nápoje se píše již od roku 1929. Za objevem tohoto nápoje stála ambice vytvořit nealkoholický nápoj, který nejlépe zaujme všechny. Vynálezce limonády C.L. Grigg testoval 11 různých receptů citronových nápojů, až nakonec vybral ten vítězný. Hlavním cílem 7Up bylo od počátku osvěžit a uhasit žízeň.
Dodnes není jasné, proč se limonáda s příchutí citronu a limetky jmenuje právě 7Up. Pan Grigg si vzal toto tajemství s sebou do hrobu. I přesto existuje několik teorií, jak název vznikl. Jedna z verzí se například zakládá na tom, že je složení nápoje tvořeno ze sedmi tajných ingrediencí. Název by tak na ně mohl odkazovat. Je to však pouze jedna z domněnek.
Některé z nápojů ani revoluce nepřekonala
Kralování Ovocitu a Šuměnky skončilo se sametovou revolucí. Přesto se některým nápojům, které se těšily oblibě před rokem 89, daří dodnes. Příkladem může být Vitacit, který uspěl i v konkurenci s nápojem Tang. Ten sem začala jugoslávská Podravka vozit už v 80. letech.
Příchod nových limonád, jako byla Mirinda, Mountain Dew či 7Up postavení dříve oblíbených nápojů rozviklal, ty nejoblíbenější v konkurenci uspěly. Na ty druhé už si dnes asi vzpomene jen málokdo.
