Marek Stoniš: Pirátský pohled na svět aneb Johoho, Židé jsou náckové!
Asi každý z nás byl účasten debat a hádek, co je horší: Jestli nacionální socialismus (Hitler), nebo komunismus (Lenin, Stalin). V poučenější společnosti tyto disputace většinou začnou srovnáváním základů ideologií, pokračují přes budování koncentráků/gulagů pro odpůrce režimu nebo zástupce nižších ras a končí počty zavražděných miliónů občanů.
To poslední číslo je tak drtivé, že v „mé společnosti“ sice většinou těsně (na body) vítězí komunismus, ale odmítáme jednoznačně označit ten režim, který je horší. Je to jednoduché: Když zabijete šedesát miliónů nevinných lidí, jste větší zrůda, než když jich pobijete padesát devět miliónů?
Proto jsem vždy chápal legislativní zařazení komunismu, byť do jisté míry symbolické, mezi totalitní režimy. Proto je správné, že Ústav pro studium totalitních režimů studuje i režim, který u nás panoval mezi lety 1948 a 1989, a jeho historická paměť a výzkum se neomezují na období protektorátu. A přestože je mi proti mysli snaha novodobých levičáků, řekněme salónních, o snahu relativizovat a zpochybňovat totalitní základ socialismu, byť reálného, nějak zvláště bych je za to soudně nepopotahoval a netrestal, i když zjevně podporují jednu z forem totalitních režimů.
Ovšem na novou, nezvykle odpornou úroveň dostal relativizaci zla významný pirát Tožička, jenž mou velkorysost dostal na hranu možného, kdy už si říkám, jestli by nepotřeboval aspoň malinko proplesknout. Kandidát do Senátu, kterého schválila v internetovém referendu většina členské základny pirátské strany (o níž to vypovídá více než cokoliv jiného), posunul hranice možného za hranici nemožného. Nejprve v rámci své předvolební kampaně začal rozvíjet teorie, že kapitalismus a svobodný trh zabily více lidí než Stalin. Budiž, ale je to teorie zhruba na úrovni hypotézy, že Země je placatá.
Ale tento výlupek z širokého levičáckého rodinného kmene bývalé ombudsmanky Šabatové (je její zeť) nakonec „dojel“, když někdo našel jeho někdejší veřejný příspěvek, v němž kritizoval „brutální okupaci Palestiny, genocidu jejích obyvatel izraelskými okupačními vojsky s podporou západních velmocí, vraždění dětí atd.“, a to vše pod obrázkem izraelské vlajky, kde židovskou hvězdu nahrazuje hákový kříž. Ještě chyběly karikatury Židů, přetisknuté z nechvalně proslulého antisemitského hitlerovského plátku Der Stürmer.
To tedy bylo moc i na takový pytel levičáckých blech, jaký představuje pirátská strana, a Tožička coby senátorský kandidát skončil. Jeho stažení ovšem doprovázela kvílená obhajoba vedení strany o tom, jaký je Tožička humanista a že vyčítat mu antisemitismus je fuj fuj. Vrchní pirát Bartoš o něm například napsal: „Vybudoval komunitní centrum Otevřený svět v Litvínově, azylový dům pro ženy a matky v tísni a centrum mezinárodního setkávání v Mostě a podílel se na řadě dalších projektů. V zahraničí vedl elektrifikaci školy, kliniky a komunitního centra v Zambii, střední školy v Angole a devíti dalších škol v Bangladéši. Kromě celé řady humanitárních činností stál také u zrodu debaty o participativním rozpočtu v ČR.“
Vybudujte komunitní centrum, zaveďte elektřinu v zambijské škole, participativně debatujte a nikdo vám nemá právo vyčítat, až budete tvrdit, že holocaust je výmysl a šest miliónů Židů se zplynovalo samo.
