Reportáž o Gretě jen s povolením vlády? S médii v Maďarsku to není tak černobílé
Editoři maďarské státní televize a rozhlasu mají údajně seznam citlivých témat, kam má patřit Greta Thunbergová nebo Evropská unie. Přišel s tím server Politico, má prý k dispozici pokyny udílené zaměstnancům. Nešlo by o nic překvapujícího, stav médií v Maďarsku má ale hlubší kořeny a důvodem není jen Viktor Orbán a jeho vláda. Veřejnoprávní média v zemi navíc nemají určující roli.
Článek vyšel v pondělí na Politico.com a zároveň na několika maďarských opozičních webech, zřejmě šlo o koordinovanou akci. Zprávu převzala třeba ČT 24 a spousta dalších zahraničních médií.
Podle článku musejí redaktoři státních médií vyžadovat souhlas nadřázených s vydáním u reportáží na některá témata, mezi nimi má být Brusel, „Evropský teror“ nebo od léta nově aktivistka Greta Thunbergová. Úplně vynechat pak mají zprávy organizací jako Amnesty international nebo Human Rights watch o Maďarsku. Veřejnoprávní televize zareagovala prohlášením, že jde o pomstu za to, jak státní média odhalila „fake news o koronaviru“ – v Maďarsku o něm totiž informuje spíš opoziční tisk a vládě vyčítá nečinnost.
Veřejnoprávní = vládní
Informace uvedené v článku nejde samozřejmě úplně potvrdit ani vyvrátit, vzhledem k dlouhodobému naladění veřejnoprávních médií by ale nebyly překvapivé. Maďarská státní média jsou fakticky média vládní. Politici opozice se v nich objevují málo a když už ano, rozhovory s nimi vypadají někdy dost nestandardně.
Pro představu: Nedávno si státní televize po třech měsících od zvolení poprvé pozvala nového primátora Budapešti Gergelye Karácsonye (televize tvrdí, že byl pozván už dřív, primátor to popírá). Několik minut z rozhovoru zabraly nejdřív otázky, proč nepřijel k sídlu televize na kole a proč s autem zaparkoval daleko od studia. Na obrazovce za primátorem při interview visel graf plnění jeho předvolebních slibů a „překvapivé“ sdělení, že po sotva 100 dnech ve funkci 88 % slibů ještě nesplnil.
Nad veřejnoprávní televizí dohlíží Nadace veřejné služby, v jejíž radě sedí těsná většina nominantů vládní strany. Navíc ještě média v Maďarsku kontroluje Mediální rada, která už je vládním Fideszem ovládaná úplně.
Proč to tak je?
Tento způsob kontroly státních médií je ale starší než Orbánovo vládnutí. V roce 2002 tehdejší vláda socialistů a liberálů zrušila koncesionářské poplatky, čímž veřejnoprávní média přešla pod správu vlády. Fidesz po vítězství v roce 2010 tento stav nechal běžet dál a pouze změnil kurz ve svůj prospěch.
Známé jsou taky další kroky pro koncentraci mediální moci – skupování médií vládě blízkými podnikateli, dotování státními inzercemi pro ta média, která jsou nakloněná Fideszu a tak dál. Od revoluce do roku 2010 panovala v maďarských médiích skoro levicově liberální hegemonie, dobře o tom svědčí jeden starší článek od BBC. Orbánovci se rozhodli tento stav zvrátit a vytvořit si převahu pro sebe.
Na druhou stranu velmi vlivný, nejčtenější maďarský web Index.hu je protivládní, nejčtenější týdeník HVG zrovna tak a nejsledovanější soukromá televize RTL Klub taky. Podobně jako Babišovi voliči vědí o jeho kauzách, má i maďarská veřejnost přístup k informacím o Orbánově vládě a až na nejskalnější fanoušky o ní nemá velké iluze. Na tom moc nezmění ani náklonnost státní televize.
