Koronavirus po světě „kosí“ i volby, ale na Teplicku by se mělo za dva týdny stejně volit
Média jsou plná informací o rušení kulturních či sportovních akcí, zastavení nejrůznějších lig a odkladu mistrovství. V mnoha zemích světa ovšem zákeřný koronavirus zahýbal také s termíny či dokonce výsledky voleb a má už mnohde zásadní vliv na vnitřní politiku.
V souvislosti s omezeními, které zavádí česká vláda, mohla v závěru týdne mnohé překvapit informace, že ministerstvo vnitra zatím počítá s provedením doplňovacích senátních voleb v obvodu Teplice, kde mají voliči vybrat nástupce v horní komoře parlamentu po jejím zesnulém předsedovi Jaroslavu Kuberovi. V prvním kole se má na Teplicku hlasovat 27. a 28. března, případné druhé kolo potom o týden později, o prvním dubnovém víkendu.
„Karanténisté“ nevolí
Pro toto hlasování budou, stejně jako během dnešních doplňovacích a dodatečných komunálních voleb v 16 obcích České republiky, „pouze“ aktivována speciální pravidla: hlasovat například nebudou moci lidé v karanténě a nebudou smět za nimi ani přijít členové volební komise s přenosnou hlasovací schránkou.
Naopak část volební komise bude mít možnost v době epidemie přijít za voliči mimo karanténu s volební urnou i do jinak uzavřených zdravotních nebo sociálních zařízení, pokud o to tamní voliči požádají. Instruovány mají být volební komise i v oblasti hygieny. Členové například nemají brát do rukou doklady totožnosti, mají hodně větrat a používat dezinfekci. Bude zajímavé sledovat, jaká bude v senátních volbách na Teplicku účast a zda do ní promluví negativně současná epidemie.
Tam, kde už ve světě volby za aktuální krize proběhly, jsou zatím zkušenosti rozporuplné. Při hlasování v Izraeli se minulý týden čekala nižší účast, ale opak byl pravdou. Epidemie ale přinesla při izraelských volbách logistické problémy: členové volebních komisí odmítli sčítat hlasy lidí v karanténě, pro které byly zřízeny zvláštní volební okrsky, a jejich hlasy se nakonec sčítaly ve speciálním stanu postaveném vedle budovy Knesetu.
Jak se stát členem volební komise?
Paříž volí, Londýn odložen
Konání voleb během epidemie je určitě problematické, ale úplně lehké není ani rozhodnutí volby odložit.
Odlišně ke konfliktu volebního termínu a masivního rozšíření koronaviru například teď přistoupily dvě sousední země v západní Evropě. Francouzi jdou zítra volit v komunálních volbách po celé jejich zemi a v prvním kole budou vybírat i starostu či starostku Paříže. Vláda trvá na provedení voleb, i když je v zemi přes tři a půl tisíce nakažených a 79 mrtvých a existuje reálné riziko, že zejména starší lidé kvůli epidemii zůstanou raději doma a k volebním urnám nepřijdou. V médiích se spekuluje i o tom, že se uskuteční nedělní první kolo komunálních voleb, ale odloženo může být nakonec jejich kolo druhé, které by mělo proběhnout o týden později.
Zatímco pařížské a celé francouzské volby se konat budou, za Kanálem se už rozhodlo o odkladu komunálních voleb v Anglii a Londýně, které měly proběhnout 7. května a v jejichž rámci měl být vybrán i nový či staronový starosta britského hlavního města.
Volební komise ale ve čtvrtek doporučila jejich odklad na podzim, protože původní termín podle ní připadá na dobu, kdy bude šíření koronaviru na Ostrovech vrcholit. O den později premiér Johnson rozhodl o definitivním odložení těchto voleb dokonce o celý rok. Věc projednal i s opozičními stranami, které návrh podpořily. Jen liberální demokraté se ústy svého prozatímního šéfa trochu podivili, proč nedošlo jen ke kratšímu odkladu, jak ho původně doporučila volební komise.
Většina bank nabídne kvůli koronaviru tříměsíční odklad splátek úvěrů >>>
Trump vs. virus
Primárky už odložil také americký stát Louisiana, a to ze 4. dubna na 20. června. Naopak ve čtyřech státech, kde se má o kandidátech na prezidenta USA rozhodovat už toto úterý, stále běží předvolební přípravy. Oba hlavní prezidentští uchazeči z řad demokratů – Joe Biden a Bernie Sanders – už ovšem zrušily většinu svých veřejných akcí přes nimi a sázejí téměř výhradně na mediální a elektronickou kampaň. Totéž musí udělat i republikánský prezident Donald Trump. Ten má ale samozřejmě nyní spíše dvojsečnou roli, kdy sám řídí americký boj s virem, za což ovšem v listopadových prezidentských volbách také ponese sám odpovědnost. V USA se proto už teď vášnivě debatuje, jak koronavirus ovlivní to, koho si Američané nakonec vyberou za prezidenta. Průzkumy mimochodem už ukázaly, že koronavirus ovlivňuje do určité míry už nynější demokratické primárky, když voliči více věří jako případnému krizovému manažerovi Joe Bidenovi než Bernie Sandersovi a podle toho i částečně hlasují.
Španělsko: Nemocní oponenti
Zatím není úplně jasné, jak to dopadne s regionálními volbami ve španělských autonomních oblastech Baskicko a Galície, kde měli voliči jít k urnám 5. dubna. Vzhledem k tomu, že dnes v zemi vláda ale vyhlásila omezení vycházení na ulici, budou volby zřejmě odloženy, i když se zatím vzhledem k pravomocem španělských autonomních regionů hledá právní cesta, jak to udělat.
V zemi je koronavirem navíc už nakaženo několik politiků. Královský pár se testoval a je zatím zdravý, naopak družka lídra krajně levicové strany Podemos a zároveň ministryně pro rovnost Irene Monterová je nemocná a s vicepremiérem Pablem Iglesiasem musela do domácí karantény. V zemi se v této souvislosti ozvala kritika, proč se Monterová účastnila ještě před pár dny pochodů k Mezinárodnímu dni žen a proč tyto pochody vůbec vláda v situaci, kdy je Španělsko po Itálii v Evropě vůbec nejvíce zasaženo, nezrušila. V karanténě navíc skončil i hlavní ideologický oponent prvního páru španělské krajní levice – lídr silně konzervativní strany Vox Santiago Abascal, který byl také pozitivně testován na přítomnost viru.
Čekání na nové šéfy
V řadě zemí se ruší také řada důležitých stranických sjezdů. Německá CDU už na neurčito odložila jarní sjezd, při němž si měla vybrat nového stranického šéfa po demisi Annegret Kramp-Karrenbauerové, která v čele německých křesťanských demokratů teprve před rokem a čtvrt nahradila dosluhující kancléřku Angelu Merkelovou. CDU proto svého nového šéfa nepozná 25. dubna, jak doteď plánovala, ale až někdy později.
Podobně svůj dubnový volební sjezd v Brně odložili včera také česko-moravští komunisté z KSČM.
Speciální vlády proti coronaviru
V některých zemích by ale mohlo nakonec v domácí politice platit, že všechno špatné je k něčemu dobré. Izrael, který je také epidemií značně zasažen a kde je v karanténě už téměř 40 tisíc lidí, může sloužit jako příklad tohoto trendu. V zemi politicky rozdělené na dva nesmiřitelné bloky předevčírem lídr opozice a levicového bloku Benny Ganc přijal nabídku svého dlouhodobého soka – premiéra a lídra izraelské pravice Benjamina Netanjahua – k zahájení jednání o vytvoření dočasné vlády národní jednoty, která by na půl roku zastavila politický souboj obou bloků a soustředila se na společný boj proti koronaviru. Zatím jednání ještě ani oficiálně úplně nezačala, ale i samotné úvahy o společné vládě obou lídrů jsou na izraelské poměry velkým průlomem.
Podobě v jedné z velmi postižených evropských zemích – Belgii – narůstají snahy o vytvoření nové vlády, protože zemi řídí už od voleb v května loňského roku provizorně vláda v demisi, a navíc po odchodu jejího premiéra do čela Evropské rady ji předsedá jen „náhradní“ premiérka Sophie Wilmésová. Nutnost mít za časů krize akceschopnou vládu už urychlila vytváření nové koalice také na Slovensku, kde se na složení kabinetu tři středopravicové a jedna protestní strana dohodly za pouhých třináct dnů od voleb.
Koronavirus zkrátka hýbe v mnoha částech světa i oblastí politiky, a to samozřejmě ještě nedošlo na hodnocení toho, jak později voliči ocení práci politiků, kteří ve volených funkcí nyní náporu viru v jednotlivých zemích vzdorují.
