Adéla Knapová: Ukázněná a vylidněná Praha. Jen cizinci se cítí nedotknutelní
Naprostá většina Pražanů se chová podle nařízení vlády. V ulicích a obchodech je minimum lidí, navzájem se vyhýbají blízkému kontaktu. Mnozí vyrazili ve dvojicích či trojicích na procházky a do parků posilovat imunitu. Tramvaje jsou poloprázdné a lidé v nich buď mají roušky nebo alespoň šály či šátky přes ústa a nos.
Ráno byla na Karlově mostě kromě pár místních spěchajících do práce, několika běžců a televizních štábů jen hrstka cizinců, kteří se nadšeně fotili. Kampa byla po rozednění také zcela prázdná, totéž Petřín a jeho stráně – dokonce i pejskaři jako by si určili rozvrh venčení, aby se nejen oni, ale i jejich čtyřnozí přátelé nepotkávali. Prázdno bylo přes den i na Pražském hradě, kde snad vůbec poprvé zejí prázdnotou i budky vojáků Hradní stráže.
Možná se splní přání idealistů a přepálená hysterie kolem koronaviru opravdu zaktivuje v lidech ohleduplnost k ostatním, na niž v posledních letech většina z nás zcela rezignovala. Nebo jsme k sobě navzájem ohleduplní zase jen proto, že je to výhodné pro každého z nás? Ale… není to tak v konečném důsledku s ohleduplností vždy, nejen v dobách pandemií? Přestože se premiér a vláda ohleduplně chovají jen sami k sobě a až nyní se na tuto jim dosud neznámou ctnost pod pohrůžkou pokut odvolávají, ukazuje se, že mnozí lidé tak cyničtí jako představitelé státu naštěstí nejsou. O to silnější z této nepříjemné situace vyjdou; nejen s posílenou imunitou, ale i vnitřní integritou.
Zdá se, že jako jediní si z karantény nic nedělají cizinci; zjevně se cítí nedotknutelní a nepostižitelní. Když už jsou tady, svých cest po jindy přeplněných památkách se odmítají vzdát, ti mladší sedí v hroznech na lavičkách a popíjejí pivo. Policisté je jen zpovzdálí sledují. Taky jak se dohadovat s Rusem, že hodinové focení manželky v portálu paláce na Hradčanech není zdravotní procházka?
