Odsouzení Sámera Shehadeha aneb Z podpory radikálů mezi českými muslimy mrazí v zádech
Pražský soud nedávno vynesl rozsudek deseti let vězení za podporu islámského terorismu nad mužem, který patří mezi nejznalejší znalce islámského náboženství v České republice – je jím bývalý člen vedení Muslimské obce v Praze a duchovní pražské mešity Sámer Shehadeh, který se okamžitě proti rozsudku odvolal. Z reakcí obyčejných českých muslimů na osobu Shehadeha je ovšem možné cítit jisté mrazení v zádech a je nutné si položit otázku: Kolik podobně smýšlejících muslimů se v České republice nachází? Protože sami čeští muslimové přiznávají, že mezi nimi takoví lidé jsou.
V internetových diskuzích zazněl velmi kritický hlas české muslimky Kateřiny Gamal Richterové, která patří mezi mediální tváře české muslimské komunity – vystupuje například za iniciativu HateFree Culture. V den vynesení rozsudku nad Shehadehem Richterová napsala: „Samer Shehadeh dnes dostal deset let. Už od chvíle, kdy jsem se dověděla, že lhal muslimům, že mladou holku poslal do Sýrie a svým jednáním ohrožuje i svoji manželku s dětmi, mám na něj hroznej vztek. Kristýnu (Fátimu), kterou poslal do Sýrie, jsem znala jako mladou a velmi naivní holku. Myslím si, že jako tehdy islámská autorita ji měl navést spíš k psychoterapeutovi.
On ji místo toho poslal do Sýrie a zřejmě do ní otiskl svoje představy o boji a nenávisti k nevěřícím. Věřím tomu, že kdyby se jí tehdy ujal někdo laskavý a otevřený, a ne Sámer se svou manželkou, mohla být úplně někde jinde. Je mi to líto, zničil život mladý holce. I když by teď třeba nenáviděla díky jeho ovlivňování i mě, vzpomínám na ni, je mi to strašně líto a jemu to asi nikdy neodpustím.“
I další muslimové a muslimky v diskuzi pod tímto příspěvkem Richterové se vyjadřovali kriticky na adresu Shehadeha. Osobně mne například velmi potěšila slova muslimky Lucie Jichové, která v diskuzi uvedla: „Samera nahlašovali sami muslimové právě proto, že se jim zdál ‚divný‘, na základě toho pak probíhalo vyšetřování, které patrně donutilo Samera utéct ze země. Samer nebyl zas tak oblíbený, měl kolem sebe jen pár vybraných lidí, kteří nyní také čelí určitému tlaku a patrně s nimi bude zahájen proces, pokud se prokáže, že o jeho aktivitách věděli. Nicméně to nahlašování Samera probíhalo už tak nějak od roku 2013–2014, ale nikdo neměl v ruce jasné, přesvědčivé důkazy. Kristýnu jsem neznala, ona nikam zřejmě moc nechodila.
Jsou to spíš takové žabomyší války, které souvisí především s tím, že je Obec nestabilní. Je ale kontrolovaná, a když se někdo takhle ,zvláštní‘ dostane do povědomí, muslimové evidentně nemají problém jej sami nahlásit a vystoupit proti němu. Z tohoto důvodu nemám strach, že by se někdo v rámci Obce radikalizoval. Nejhorší jsou ti osamělí vlci, co se radikalizují mimo komunitu, jsou v kontaktu jen s minimem lidí a z náboženství si udělají slušný paskvil a není jim divné, že miliarda lidí to má jinak. Jim přijde, že ta miliarda lidí ‚věří špatně‘ a nejsou ‚ti správní věřící‘. Takové lidi nemáte šanci najít a usvědčit, jsou do poslední chvíle skrytí a velice často ani nežijí islámským životem.“
Skutečnost, že muslimové mají nahlašovat podezřelé osoby uvnitř své české muslimské komunity, jen potvrzuje, nakolik si uvědomují možné tragické dopady případného činu nějakého radikála, o kterém by věděli a neupozornili na něj. Rozhodně členové muslimské komunity mají větší šanci si všimnout podezřelého člověka mezi sebou než české bezpečnostní služby, které jsou omezeny jazykovými znalostmi a hlavně skutečností, že zdejší muslimská komunita je velice malá a založená hlavně na osobním kontaktu, kdy by se českým tajným agentům do takového prostředí těžce infiltrovalo bez vzbuzení pozornosti.
Velmi znepokojivé je ovšem to, že sami čeští muslimové přiznávají, že se mezi nimi vytvářejí skupinky radikálních muslimů kolem charismatických kazatelů nenávisti vůči nevěřícím, jako byl například Sámer Shehadeh. Dalším problémem je fakt, že Shehadeh vystudoval islámskou univerzitu, a je tedy v praktické rovině jedním z nejznalejších islámského náboženství mezi muslimy v České republice, zároveň však zastává své radikální postoje. Dalo by se tak říci, že svým postojem vlastně potvrzuje názor kritiků islámu, že v jádru islámu je přítomné násilí a nenávist.
Jak ukazuje internetová diskuze českých muslimů, tak právě toto si oni sami uvědomují, že bývalý duchovní pražské mešity je nejlepším argumentem pro obhajobu strachu z islámu. A to, že si tohoto člověka většina pražských muslimů nechala zvolit do vedení Muslimské obce v době, kdy již byl v muslimské komunitě znám svými radikálními názory, jen dokazuje hloubku krize v postoji k radikálním muslimům uvnitř české muslimské komunity, kdy mešity ovládají jiní lidé než ti, kteří se snaží islám prezentovat na veřejnosti jako tolerantní náboženství odmítající násilí. Budoucí vývoj ukáže, kdo nakonec v české muslimské komunitě převáží, jestli lidé jako konvertitka Richterová nebo teplická muslimka Ghalebová, či lidé jako Sámer Shehadeh.
