Nejednota v korona-opatřeních: Pustí vláda do Česka „promořené“ národy?
Na šíření koronaviru reagují evropské země dost odlišnými způsoby. V období zavřených hranic si o boji s epidemií na svém území rozhoduje každý stát sám, odlišnost v přístupech ale může přinést po konci nouzových stavů komplikace. Jak bude český, virus brzdící stát přistupovat třeba k občanům Británie, kterou se vláda rozhodla nechat „promořit“?
Asi nejvíc v opatřeních zatím vyčnívá Británie. Premiér Johnson minulý týden vyhlásil záměr vybudovat kolektivní imunitu, zkrátka nechat virus ve společnosti působit a spoléhat na to, že prodělání nemoci znamená imunitu vůči viru do budoucna. To ale v této fázi není zdaleka jisté, pacienti nakažení podruhé můžou mít i horší průběh nemoci.
Na jednu kartu
Je to velmi odvážná sázka na kartu, od které si Johnson slibuje udržet Británii ekonomicky nad vodou. Už dnes ale platí, že 20 % pacientů s covidem potřebuje hospitalizaci. Bude na to Británie v případě nakažení statisíců stačit? Navíc vyšší koncentrace viru třeba v hromadné dopravě pak znamená horší průběh jednotlivých případů, jak popisují infektologové z pražské Bulovky v podrobném článku.
Británie nakonec v pátek večer přistoupila k zavření hospod a dalších míst s větší koncentrací lidí. Ve pozvolnějším postupu ale není osamocená, moc prudce zatím nejednalo ani Německo a Nizozemsko. Německo až na začátku tohohle týdne zavřelo školy, Británie až v pátek, v případech obou zemí až v době, kdy mají tisíce nakažených. Nebylo daleko k tomu, aby se v Německu ještě o minulém víkendu hrála fotbalová Bundesliga.
Často se v těchto dnech ptá po zákroku Evropské unie, k čemu nám v takové krizi vůbec byla a je. Shoda všech zemí sedmadvacítky na společném postupu je ale patrně nereálná, protlačovat něco proti vůli části států by zas bylo kontraproduktivní a při různém průběhu by to asi ani nedávalo smysl. Že každý stát podniká kroky po svém je zkrátka jediná logická možnost.
Turismus po epidemii
Představme si ale teď situaci, až nejtvrdší opatření pominou. Za jak dlouho bude moct Česko, zuby nehty se snažící šíření zastavit, otevřít hranice zemím, které se rozhodly nechat viru volnost a vybudovat kolektivní imunitu? Pomohlo by dokončení léku a ideálně vakcíny, těžko ale předvídat, kdy k tomu dojde a jak rychle bude třeba očkování široce dostupné.
Možná nastane celkem dlouhé období, kdy už Česko bude víceméně v chodu, ale pro zachování smyslu původních opatření bude muset nechat zavřené hranice. To by znamenalo ještě drsnější dopady na některá odvětví, zvlášť turismus a pohostinství.
Pro ilustraci: v roce 2018 přijely do Česka 2 miliony Němců, půl milionu Britů a přes 400 tisíc Italů. Němci a Britové navíc patří mezi ty, kdo tu nejvíce utrácí. Pražáci sice můžou být rádi za odliv pivního turismu a aspoň dočasný konec fotbálku s flaškami na chodbách domů v centru, pro rozpočet státu i firem ale dlouhodobý propad turismu bude znamenat sčítání dalších ztrát i v době, kdy už u nás bude dávno po karanténě.
Británie aktuálně opatření zpřísňuje, těžko ale říct, jestli od původní taktiky upustí úplně. V Německu přichází karanténa Bavorska, další vývoj může být překotný. Zkrátka i když je to teď hrozné klišé, musíme počkat. Zatím se každopádně zdají kroky Británie a Česka skoro protichůdné.
