Babišovo faux pas: Na státní vlajku se nemá slintat, rouška premiéra je nemístná
Premiér Andrej Babiš jede současně s krizovým řízením státu v boji proti šíření koronaviru i svoji vlastní PR kampaň. Dobře ví, že to, jak zvládne situaci v těchto týdnech, se odrazí v dalších volbách. Některé věci dělá vláda správně, v jiných selhává. Problémem byl a je především nedostatek roušek a respirátorů, a to i pro lidi bojující v první linii, jako jsou lékaři či zdravotní sestry. Fenoménem se pak staly zejména roušky, protože Češi věrni svým kutilským tradicím, si je začali z nouze vyrábět sami. Babiš si ale při páteční schůzce s prezidentem Milošem Zemanem nasadil roušku v podobě české národní vlajky. A to bylo jeho další koronavirové faux pas.
Třeba se mýlím, ale za poslední dva měsíce, co koronavirus řádí po světě, jsem neviděl žádného významného politika, že by vystoupil v roušce, která představuje státní vlajku. Jednak je zřejmé, že to není kvalitní zdravotnická rouška chránící před nákazou, jakou by měl vlastnit premiér. Je to pouhá marketingová nechutnost. Pokud by si něco takového dovolil některý z občanů, lze nad tím, že bude slintat do roušky, mávnout rukou. Ale, že si předseda vlády jede propagandistickou kampaň i za této situace, je na pováženou.
Situace, ve které se ocitl Andrej Babiš, je podobně těžká a složitá, v jaké jsou všichni politici v zasažených zemích. Někde situaci nezvládají, jako například v Itálii, Španělsku či Íránu. Jinde si naopak poradili až překvapivě dobře, třeba na Tchaj-wanu či v Singapuru. Česko patří obecně v tomto případě mezi ty lepší země. Proboha, proč ale ty nekonečné exhibice, které předvádí právě premiér Babiš či vicepremiér Havlíček? Skutečně nemohou alespoň v tuto chvíli počkat s nikdy nekončící volební kampaní?
Stačí se podívat na to, jak se většinou spořádaně, slušně i chytře chovají starostové měst a obcí i někteří hejtmané. Snaží se o věcná a rychlá řešení, nepotřebují ovšem u toho každodenní show, která už občanům leze krkem.
Chtěl bych Andreji Babišovi připomenout, co znamená francouzské slovo faux pas. Je to „špatný krok“. Vím, že premiér francouzsky dobře umí, takže nejde o samotný překlad, ale o to, že je to podle definice označení situace, kdy někdo poruší všeobecně přijímaná (byť třeba nepsaná) pravidla mravů, obvykle tak, že o tom ani neví. To by byl ten lepší případ, že jeden z nejvyšší představitelů země o tom ani neví. Ostatně nebylo by to u něj nic nového a neobvyklého.
Druhou možností ale je, že velmi dobře věděl, co dělá, když si roušku v národních barvách nasazuje na obličej. Byla to vypočítavost, neukojitelná touha předvádět se a za každou cenu zaujmout. Pane premiére, už stačilo. Máte přece dost práce, jak zastavit virus, neslintejte nám u toho na vlajku.
