Centrum Prahy za časů karantény očima naší fotografky Nguyen Phuong Thao

Centrum Prahy za časů karantény očima naší fotografky Nguyen Phuong Thao Zdroj: Nguyen Phuong Thao

Adéla Knapová: Není vůbec tak zle, jak to vypadá. Stačí konečně začít myslet a počítat

Adéla Knapová

Panika kolem koronaviru, již naše vláda úmyslně přiživuje a zneužívá, aby posílila svůj vliv na úroveň diktatury (samozřejmě rádoby ve jménu veřejného zájmu), čímž mimo jiné likviduje hospodářství a odsuzuje sta tisíce lidí k fatálním existenčním problémům, je z hlediska vědců (ne politikům sloužících panáků) i rozumu nepochopitelná. Stačí číst reálná a potvrzená čísla, umět základní matematiku a poslechnout si odborníky, kteří nový koronavirus studují.

Je to totiž jinak, než jak se nám snaží Babiš a jeho kohorta namluvit: smrtnost je NIŽŠÍ, než se tvrdí. Nakažených nových koronavirem je celosvětově řádově 10- až 100krát víc, než se ví. Tedy: zveřejňujeme celkem správné počty zemřelých na následky Covid-19 a těch, které systémy odhalily jako nakažené, ovšem reálné číslo nakažených lidí je nepoměrně vyšší. To znamená, že procento lidí, pro které je nový koronavirus život ohrožující, je také mnohem nižší (někteří vědci hovoří ani ne o jednom procentu).

Mnozí z těch, co podlehli Covid-19, by v nejbližší době stejně zemřeli; podle lékařů dost možná na komplikace vyvolané „obyčejnou“ chřipkou, jejíž epidemie stále ještě neskončila, ovšem byla zcela zastíněna globální hysterií.

Lékaři a epidemiologové to koneckonců zopakovali tisíckrát (proč ale právě tyto informace nebereme vážně a raději dál propadáme do hlubší malomyslnosti, strachu a hysterie?) - část nakažených virus ani nezaznamená. Jiní si myslí, že mají klasickou jarní virózu/nachlazení/silnou alergii... a jejich organismus si s virem poradí po pár dnech sám, nevyhledají lékařskou pomoc (naprosto správně). Díky tomu si budují v tělech protilátky. Také se ukázalo, že i při intenzivním osobním styku s nakaženým se virus uchytí jen u každého druhého a při běžném kontaktu dokonce jen u každého čtvrtého.

Čísla, jimž tak rádi věříme pokud jde o peníze, hovoří stejně jasně (a bez emocí) i v případě nového koronaviru: Covid-19 pro nás není zdaleka takovým ohrožením, jak dáváme najevo. Na chřipku jen u nás ročně zemře několik set lidí a nikdo kvůli tomu neomezuje naše životy, nepřestáváme pracovat, nechystáme se na apokalypsu. Celý život se setkáváme s rizikem, viry jsou přímo naší součástí; žijeme s nimi a žít budeme dál.

Je dost možné, že nový koronavirus už tady s námi zůstane. Jako mnohé další viry. Vybudujeme si přirozené protilátky, najdeme vakcíny. A stejně jako u chřipky se jimi většina z nás stejně nebude očkovat, budeme spoléhat na svá těla a na „štěstí“. A ti, co ho nebudou mít, zemřou, jako tisíce našich blízkých, kteří v minulých letech bez humbuku podlehli následkům chřipky.

Zamysleme se: propadáme hysterii pokaždé, když sedáme do auta? Že je to nesrovnatelné? Při autonehodách umírá ročně celosvětově přes milion tři sta tisíc lidí a jen část z nich ony nehody zapříčiní. Proč se s tímto rizikem dokážeme vyrovnat a s dalším z mnoha virů, jehož následky (reálné, ne ty uměle vyvolané) nejsou až tak fatální, ne?

Zastavme se, vydechněme (pokud jste právě na ulici nebo v obchodě, tak přes roušku), a začněme myslet, ne jen automaticky reagovat v módu den za dnem novými nesmyslnými restrikcemi a apokalyptickými vizemi živeného strachu. Nepřilévejme olej do ohně těm, kteří zneužívají situace, aby nás zcela panikou, výhrůžkami a zákazy ovládli. To kolaps země a hospodářství je nyní mnohem větší nebezpečí. A pokud si to neuvědomíme, většina z nás na to šeredně doplatí.