Páchání vládního dobra v době koronavirové. I štědrá pomoc má svá úskalí
Těžká doba si žádá nelehká řešení, což se týká i finančních úlev a injekcí do ekonomiky dušené pandemií. Či přímo konkrétním lidem, například živnostníkům. Ani tady ale vláda nezapře svůj genetický kód, který provází její fungování. Vlastně už celých šest let, jakkoliv se konstelace kabinetů měnily.
Pozoruhodná byla v tomto ohledu nedělní debata na TV Prima, kde proti sobě – či spíš vedle sebe – zasedli oba vicepremiéři za ANO, ministryně financí Alena Schillerová a šéf resortů průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček. A nejen sestavou dvou vládních politiků, Prima je soukromá televize, je to věc její reputace.
Od ministra Havlíčka jsme se například dozvěděli: „Živnostníci, provozovatelé malých obchodů mají můj obrovský respekt, jak k nynější krizi přistupují.“ To je jistě pravda, v jejich nadlidské schopnosti věřil vlastně vždy. Třeba když podporoval, aby na ně byla uvalena elektronická evidence tržeb, a to i jako šéf Asociace malých a středních podniků. Což ostatně trvá. Vláda, jejímž je nyní Karel Havlíček členem, sice platnost EET pozastavila, ale vzdát se toho nehodlá.
Prozření jsme se dočkali i od jeho vládní kolegyně Aleny Schillerové. Ta pro změnu přišla s nápadem, aby byla zrušena daň z nabytí nemovitosti, která prodražuje už tak drahé bydlení. „Je potřeba pomoci lidem v pořizování bydlení,“ dozvěděli jsme se od ministryně financí. Škoda, že se ještě nedávno návrhům na zrušení této daně, které opakovaně předkládala opozice, tak urputně bránila. A na místě je i otázka, zda si to za chvíli opět nerozmyslí.
Aby ale bylo učiněno koaliční spravedlnosti za dost, jako jistý příklad prozření lze uvést i víkendový nápad dalšího z vicepremiérů, ministra vnitra a šéfa ČSSD Jana Hamáčka, abychom do dodávek ochranných prostředků více zapojili české firmy. Proč teprve teď? Ale to jen na okraj…
Zpátky ke zmíněné televizní debatě a návrhům finanční pomoci. Je jasné, že vláda není v lehké situaci. Že je pod velkým tlakem. A abychom byli spravedliví, že mnohé opravdu může myslet dobře. Přesto se ale nelze ubránit dojmu, že u některých opatření to zavání jednak zbytečně plošnou platností a populismem. Tedy dvěma součástmi jejího genetického kódu, které jí sice přinášejí hlasy u volebních uren, ale pro státní kasu jsou obrovskou zátěží.
Čím jiným než populismem je například „nový“ nápad na zrušení daně z nabytí nemovitosti, s nímž teď ministryně Schillerová přichází? Bylo by to samozřejmě hezké, ale lidem, kteří se nyní kvůli koronaviru dostanou do nouze, to asi zrovna dvakrát nepomůže. Teď asi budou mít trošku jiné starosti… Nemluvě o tom, že taková opatření se měla dělat v době, kde stát nestál před vidinou nečekaných astronomických výdajů.
Stejně tak jsou diskutabilní nápady na plošné odklady splátek úvěrů a hypoték, finanční injekce či odpustky různých plateb. Jistě, zdlouhavé a byrokratické prokazování způsobených škod by také nebylo dobrým řešením. Přesto by parametry pomoci měly být nastaveny co nejvíc ve prospěch těch, kdo to opravdu potřebují. U vlády, která plošně přilepšovala i v minulosti, se ale asi příliš hospodárnosti očekávat nedá.
Ale třeba jde jen o marné obavy. Ostatně, jak ve zmíněné televizní debatě ohledně pomoci uklidňoval vicepremiér Havlíček: „Musíme to dělat s rozmyslem, nesmíme se nechat vyprovokovat.“ A namístě jistě není ani strach o státní finance, jak dodala jeho vládní kolegyně Alena Schillerová: „Jsme velice daleko od státního bankrotu.“ No, uvidíme.
