Živnostníci bojují o přežití. Podpora státu mnohým stačit nebude
Vláda přijímá v boji proti epidemii koronaviru drakonická opatření, která mají fatální dopady na podnikatelský sektor. Stovkám tisíc malých firem a živnostníkům bylo ze dne na den zakázáno pracovat.
Přicházejí o tržby a zároveň jim nabíhají fixní měsíční náklady v podobě nájemného, různých odvodů a poplatků, energií a popřípadě mzdových nákladů na zaměstnance, které musí uhradit.
Už dnes se ocitají v existenčních problémech celá odvětví, a pokud nebudou tvrdé restrikce uvolněny v nejbližších týdnech či nejdéle měsících, bude mnohem hůř. Škody se počítají ve stovkách miliard korun a nikdo nedokáže odhadnout, kde se zastaví ekonomický propad.
Vláda připravuje podporu podnikatelskému sektoru postiženému zásahy státu. Ačkoli se její přístup v čase mění a posouvá, už nyní je zřejmé, že pro mnoho zvláště malých a středních firem tato pomoc nebude stačit, a nepřináší jim východisko z kritické situace.
Byrokracie jede dál
Ministryně financí Alena Schillerová nejprve prosadila kosmetické změny typu odkladu daňového přiznání a větší benevolence finančních úřadů při udělování sankcí. Nechtěla původně ani slyšet o odložení třetí a čtvrté vlny EET, týkající se 300 tisíc živnostníků. Nebylo to prý možné ze zákona.
Reálné to ovšem bylo, o čemž svědčí schválení příslušné normy v Poslanecké sněmovně ve stavu legislativní nouze. Jenže odklad povinnosti spustit EET o pouhé tři měsíce po ukončení stavu nouze prakticky nic neřeší.
V té době budou mít mnozí řemeslníci, podnikatelé ve službách, malovýrobci, stánkaři, ale mimo jiné i lékaři úplně jiné starosti než zavádět nové technologie, které jim jen zvýší náklady. Necitlivý přístup může vést mnoho živnostníků k ukončení činnosti.
Rozpočtový přínos je přitom při předpokládaných objemech rozpočtového schodku ve výši 200–300 miliard korun zanedbatelný. V této situaci by bylo spíše na místě uvolňovat přebujelou byrokracii v podnikání, snižovat firmám náklady, a nikoli pokračovat v jejich zatěžování novými povinnostmi.
Ministr průmyslu a obchodu (a dopravy) Karel Havlíček nabízí bezúročné úvěry, jenže mnozí podnikatelé si stěžují na příliš složité podmínky a zdlouhavé schvalovací procesy. Část z nich si půjčku rozmyslí, jelikož je podmíněna podpisem blankosměnky, tedy ručením celým majetkem. Kdo ví, jak bude prosperovat za rok a zda bude mít na splátky?
Jelikož se firmy potýkají s nedostatkem hotovosti, platí dvojnásob, že účinná pomoc je rychlá pomoc. Jedině tak jim pomůže pokrýt nezbytné výlohy a ochránit pracovní místa. Hlavně větším firmám může pomoci tzv. kurzarbeit, tedy příspěvek na mzdy zaměstnanců ohrožených propouštěním ve výši 50 až 80 procent. I v tomto případě si však někteří zájemci stěžují na nejasné podmínky, kdy vláda plánuje pět druhů náhrad.
Vymáhání náhrady škody se ztíží
Specifická situace je u živnostníků, kterým vláda odpustila minimální zálohy sociálního a zdravotního pojištění, dá jim příspěvek 15 tisíc korun, a mají-li nárok, dostanou ošetřovné na děti.
Pokud se však spočítají měsíční náklady například podnikatele s uzavřenou restaurací a několika zaměstnanci, zůstává i při započítání veškeré státní podpory ztráta v řádu několika desítek tisíc korun, nepočítaje ušlý zisk. Totéž platí pro samostatné živnostníky.
V této situaci vláda změnila právní rámec, podle něhož bude nadále přijímat krizová opatření. Podnikatelům se tak výrazně ztíží přístup k náhradě škody, jenž byl jednodušší v době platnosti původního krizového zákona. Dnes vláda postupuje podle zákona o ochraně veřejného zdraví, kdy by žadatel nejprve musel u soudu prokázat, že ho stát svým zásahem poškodil nezákonně. A to je téměř neřešitelný rébus.
