Nezdržujte, vládneme! Nástup (post)virového autoritářství je tady
Do západního, demokratického světa přichází spolu s nákazou koronaviru také vlna posilující autoritářské tendence. Napříč Evropou se objevily jako houby po dešti různé výjimečné stavy, které vlády vyhlásily v reakci na šíření pandemie.
Ty jim dávají možnost brát lidem dočasně jejich garantovaná práva a nařizovat věci, jež občané v demokratickém právním státě normálně dělat nemusí. V době televize a internetu navíc téměř nepřetržitě sledujeme představitele vlád, jak rozhodují o detailech životů občanů. Budí zdání, že všechna tahle rozhodnutí běží jako na drátkách, protože jsou činěna ve zrychleném módu, bez zdlouhavých parlamentních procedur.
Nediskutujte, hlasujte
Parlamenty se proměnily jen v potvrzovací shromáždění, která jsou schopná během jediného dne odmávnout vládám balíky zákonů, jež přinášejí už dopředu vyhlášené zásadní změny v ekonomické či sociální oblasti. Opozičním stranám nezbývá než téměř se vším souhlasit, protože vlády se v zasažených zemích těší stoupající podpoře a obyvatelstvo v drtivé většině schvaluje všechna mimořádná opatření. Kdo by chtěl o něčem moc diskutovat, nebo dokonce neschválit, bude vládou okřiknut, ať nezdržuje, protože virus na žádné parlamentní debaty čekat nebude.
Politická situace v evropských demokraciích teď zkrátka v mnoha ohledech připomíná časy z počátku velkých válečných konfliktů, a to nejde jen o válečnickou rétoriku, ale o celou atmosféru ve společnosti a v politice. Pocit vnějšího ohrožení vyvolává i teď pocit, že se musí postupovat jinak než za normálních, demokratických časů: rychleji, jednotněji, rozhodněji a bez zbytečných diskusí.
Zmenšené parlamenty
Nejhůře jsou zasaženy už zmiňované parlamenty. V nich je situace ještě horší než za válečných konfliktů. Nebezpečí epidemie v nich vyvolává tlak, aby se buď dočasně rozešly, nebo vše schvalovaly téměř bez diskuse, a ještě často v pozměněných formátech. Švédský parlament se například dohodl na přechodu do formátu o 55 poslancích, i když má 349 členů. Neznamená to, že by ostatní přišli o mandáty. Ale Riksdag jedná na plenárních schůzích ve zmenšeném formátu, kdy na „minischůze“ každá strana vyšle snížený počet poslanců odpovídající jejich poměru na celém parlamentu. To aby se snížila pravděpodobnost nákazy.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
