Proč tolik lidí porušuje pravidla karantény? Protože jsou často úplně pitomá
Hned na začátku musím říct, že s velkou částí opatření, která vláda zatím přijala proti šíření koronavirové nákazy, více méně souhlasím a podporuji je. O to víc mne mrzí, že některá jsou naprosto stupidní, chaotická či nepochopitelná. Důsledkem je, že plno lidí pak považuje za nesmysl úplně všechno – to jsou ti, nad nimiž se veřejnost hromadně pohoršuje, že si udělali v Holešově mejdan na diskotéce ve vířivce nebo s rouškami na půl žerdi funěli o víkendu jeden druhému na záda v zácpách na pražské cyklostezce. Spoluvinu za jejich nezodpovědnost nesou vládní neumětelové. Nechápete? Vysvětlím.
Potvrdí vám to každý student, který se dostal přes úvodní zkoušku z teorie práva: Zásadní význam pro to, aby lidé určitý předpis respektovali, má jeho srozumitelnost, logičnost a vymahatelnost. A naopak: Předpis, kterému lidé nerozumí, nechápou ho, považují ho za nesmyslný a navíc ze zkušenosti ví, že za jeho porušení nepřijde sankce, budou mít na háku. To je lidská přirozenost – proč bych měl dodržovat nařízení, které považuju za hloupé, nechápu jeho smysl a nic mi nehrozí, když ho budu ignorovat?
A teď si připomeňme pár omezení či nařízení, jimiž nás vláda obšťastnila v posledních dnech.
Nákupní doba pro důchodce
Záměr byl dobrý. Koronavirem jsou nejvíce ohroženi senioři, takže dávalo smysl, když se vláda rozhodla vymezit část nákupní doby v obchodech s potravinami jen pro ně. Logicky tím omezila riziko jejich nákazy. Na první pokus stanovila jako dobu vyčleněnou pro seniory čas od 10 do 12 hodin. To ovšem nevydrželo ani tak dlouho, aby se o tom všichni, jichž se to týkalo, dozvěděli. Druhý den přišla změna – vyhrazená otevírací doba se změnila na 7 až 9 hodin. No a do třetice za pár dnů přišla další změna.
Schválně, kdo z vás ví, jak je otevírací doba vymezená pro lidi nad 65 let věku upravena teď? Momentálně je to od 8 do 10 hodin, ovšem jen v obchodech nad 500 metrů plochy. V menších prodejnách neplatí žádné omezení. Takže ještě jedna kontrolní otázka: Co myslíte, jak velký je váš supermarket? Kdybyste se náhodou chtěli orientovat podle toho, jestli patří mezi ty, které musí mít už několik let zavřeno ve vybrané státní svátky, ani se nesnažte. Tam je hranice 200 metrů plochy, zatímco teď se vláda rozhodla pro více než dvojnásobnou výměru.
Výsledkem je, že vlastně už pořádně neví nikdo nic.
Sami v autě už nemusíte mít roušku
Věděli jste vůbec, že tomu někdy bylo jinak? To, že i když jel člověk ve svém vlastním autě úplně sám, měl mít správně až do pondělí 30. března nasazenou roušku, je tak hloupé nařízení, že se mu ani nechtělo věřit. Ale ono je to vlastně celkem jedno, protože odhadem 95 % veřejnosti se o tom stejně dozvědělo, až když to ministr zdravotnictví v pondělí zrušil.
Sice tedy o pár dní dříve ministr Vojtěch něco takového kdesi v záplavě jiných zmatených výroků v televizi vykládal, ale nikdo ho nebral vážně. Na sociálních sítích dokonce jeho tehdejší tvrzení běhalo jako příklad, že už mu definitivně hráblo. Tak ne, skutečně to myslel vážně, bylo to nařízené, ale teď už to zase zrušil.
Jaký to mělo mít smysl? A co se změnilo, že už to teď podle ministra smysl nemá? Nechtějte po mně, abych se snažil porozumět myšlenkovým procesům Adama Vojtěcha, prosím.
Zakrytá pusa a nos i uprostřed lesa
Podobné je to s nařízením, že roušku byste měli mít správně na obličeji i v případě, že se sami pohybujete uprostřed liduprázdného lesa. Možná kvůli srnkám? Těžko říct, nikdo se neobtěžoval, aby to vysvětlil. Stejně tak, když si s partnerkou sednete v parku na lavičku, široko daleko nikdo a vy si sundáte roušku, abyste si dali pusu, porušujete tím ministerský výnos. Doma ještě bez roušky můžete, ale v parku ne, tam byste se zřejmě mohli navzájem nakazit snáz. Když budete mít smůlu na nekompromisního policistu nebo strážníka, dostanete flastr.
Prima, budiž, buďme nekompromisní. Ale opravdu si vláda myslí, že kuřáci teď přestali kouřit? Když jsou v práci, v kanceláři si nezapálí. Takže půjdou ven. A přes roušku budou kouřit dost těžko, že? I když na druhou stranu, když premiér Babiš dokáže sníst na ulici zmrzlinu z kornoutku a rouškové nařízení přitom neporušit, možná existuje nějaké kouzlo…
Na ulici maximálně ve dvou
Jde o poměrně významné omezení toho, kolik lidí smí být na veřejném prostranství pohromadě. Ministerstvo zdravotnictví v pondělí 23. března vydalo přípis, že mohou být nejvýše dva (s výjimkou rodinných příslušníků apod.). Problém je, že ministerstvo toto rozhodnutí tak nějak zapomnělo zveřejnit. Lidé se o něm proto dozvěděli až s denním zpožděním, když už za jeho porušení ovšem mohli být dávno pokutováni. Úředníci se omluvili – mají toho prý hodně.
Uvedené příklady nejsou ani zdaleka kompletním výčtem nesmyslů, které vláda za poslední dobu nakupila. Jde spíš jen o stručný výběr. Kdybyste se chtěli přesvědčit, stačí se začíst do lejster z jednání vlády. Namátkou – vysvětlil vám třeba někdo, proč kromě obchodů a služeb opravdu nutných pro život lidí mohou mít otevřeno také květinářství? Tedy samozřejmě kromě toho, že stejně jako premiéru Babišovi nepatří Agrofert, nepatří mu i řetěz obchodů s květinami.
Celková neúcta k právu
Nesmyslná, nepochopitelná a nevymyhatelná nařízení a omezení, která navíc neplatí pro všechny stejně, vedou k tomu, že na ně lidi kašlou. To ale bohužel není všechno. Logickým důsledkem je nechuť veřejnosti zajímat se o právo obecně, důvěřovat právu a mít právo v úctě. Když lidé mají pocit, že předpisy tvoří trotlové – a vzhledem k výše uvedenému by byl zázrak, kdyby takový pocit neměli - nerespektují je. A mnohdy pak mávnou rukou i nad opatřením, jehož dodržování by mělo smysl a skutečně mohlo pomoci. Je to smutné, ale je to tak. Nezapomínejme, kdo za to může.
