Co skutečně říká WHO? Nosit roušky pomáhá, ale musí se používat správně
V posledních dnech se píše o vyjádření Světové zdravotnické organizace (WHO) o (ne)účinnosti nošení roušek. WHO ale varuje jen před jejich špatným používáním – to z nich totiž může sekundárně dělat riziko. Z vyjádření WHO nevyplývá, že by správně používané roušky do prevence nákazy koronavirem nepatřily.
Že zatím nelze potvrdit pozitivní efekt povinného nošení roušek řekl v pondělí na tiskovce WHO koordinátor pro krizovou pomoc Michael Ryan. Jeho vyjádření ale musíme vidět v kontextu celého brífinku. WHO na něm upozorňovala hlavně na to, že užívání lékařských roušek běžnou populací může znamenat jejich nedostatek pro zdravotníky, což by bylo v brždění epidemie kontraproduktivní. Ryan takhle navíc odpovídal na dotaz, jak se staví k povinným rouškám v obchodech v Rakousku, kde jich není dostatek.
Kvůli hrozbě nedostatku pomůcek pro lékaře organizace nedoporučila nošení roušek ani v instruktážním dokumentu z 19. března. Píše v něm, že nošení roušek doporučuje jen lidem s příznaky koronavirové nákazy a zdravotníkům. Ostatně i náměstek Prymula tvrdí, že WHO chce těmito vyjádřeními hlavně předejít nedostatku roušek pro zdravotníky, čemuž se ale dá zabránit nošením látkových roušek tak, jak je to teď běžné v Česku.
Jak žádat o ošetřovné: OSVČ mohou využít on line formulář >>>
Další argument WHO o možné škodlivosti roušek pro nositele pak vychází z předpokladu, že je používáme špatně. Pak totiž můžou víc škodit než pomáhat – třeba když ty jednorázové nosíme víckrát nebo se dotýkáme jejich vnější části. Podobně se ale dá napadnout jakékoli hygienické opatření – dezinfekce rukou taky není účinná, když ji použijete jen na jednu dlaň, mytí rukou bez mýdla taky nefunguje a tak dále.
Zároveň se stanovisko WHO obecně vyjadřuje spíš k míře ochrany, kterou rouška dává nositeli. Ta je třeba oproti respirátoru podstatně menší. Hromadné nošení roušek všemi ale znamená méně kapének viru v prostředí, tím pádem menší riziko nákazy a taky naději na mírnější průběh případné nemoci – předpokládá se, že když je koncentrace viru ve vzduchu malá, je i riziko nákazy menší a případná nemoc mírnější. Ostatně dokazuje to i pozvolný vývoj epidemie v zemích, kde se roušky (v kombinaci s dalšími opatřeními) nosí – v Jižní Koreji, Japonsku nebo Tajwanu.
Nenápadné konce virových epidemií. Jak skočil SARS, MERS nebo španělská chřipka? >>>
Povinné nošení roušek na veřejnosti WHO zatím aktivně nepodporuje proto, že nemá data a statistiky o tom, jaký má tohle opatření vliv. The Washington Post ale třeba přišel s článkem, podle kterého prospěšnost roušek prokazuje 34 vědeckých studií, zatímco opak netvrdí žádná. WHO nicméně státům neříká, že by od téhle strategie měly upustit, jen zdůrazňuje, že zajištění ochrany zdravotníkům je priorita.
S rouškovým režimem nastaveným aktuálně v Česku tím pádem WHO v zásadě není v rozporu. Vláda z tohoto nařízení nejspíš nevycouvá – naopak se spíš dá čekat, že roušky sundáme až dlouho potom, co už se třeba bude dát zajít do hospody. Jak moc to pomůže, uvidíme časem.
