Do obchodů za týden. Za měsíc. Teď hned. Nebo ještě ne. Má smysl denně trousit komentáře k opatřením?
Jedním si můžete být v téhle době jistí – každý den si přečtete nové vyjádření někoho ze čtveřice Prymula-Babiš-Vojtěch-Hamáček o opatřeních kvůli covidu 19. A taky můžete čekat, že ho druhý den další z nich vyvrátí nebo zkoriguje. Nebylo by jednodušší oznamovat až ve chvíli, kdy se o něčem rozhodne?
Stačí si projet několik titulků z posledních dnů: Hranice neotevřeme v řádu týdnů ani měsíců (Vojtěch). Chceme zrušit zákaz vycestování (Hamáček). Populaci musíme promořit (Prymula). Promoření populace je riskantní (Babiš).
Ta slova jsou samozřejmě k nezaplacení pro média – o každou novinku kolem covidu je maximální zájem. A politici jsou zas rádi, když se rozhovory s nimi čtou.
Házení myšlenek do prostoru ale zas přidává k nejistotě, v níž teď žijí hlavně podnikatelé a jejich zaměstnanci, kteří s přepnutím země do stand-by režimu neví, za co si za pár týdnů koupí chleba. Přitom aspoň výhled, jak dlouho ještě budou muset vydržet bez zákazníků, může spoustě podniků pomoct se zařídit tak, aby je výpadek úplně nepoložil, případně se rozhodnout, jestli a jak zvládnou vůbec pokračovat.
Zatímco Rakousko už má docela podrobný náčrt s konkrétními daty pro otevření jednotlivých podniků a institucí, u nás je v tomhle ohledu situace pořád spíš chaotická. Když od vlády firmy požadují jasnější plán, za jakých okolností bude co uvolňovat, nejenže se nedočkají toho plánu.
Nedozví se ani, jestli plán vůbec existuje nebo se aspoň připravuje – podle ministra Hamáčka má plán jedině virus, podle ministra zdravotnictví Vojtěcha zase na plánu pracuje jeho resort. A čerstvě v neděli se na ČT ministr Havlíček zmínil, že vláda plán chystá a zveřejní ho v úterý.
Mezitím se otevřely hobbymarkety, chrámy substrátů a vrtaček pro stovky lidí, zatímco ani v malé kapli nebo vesnickém kostelíku se nemohly odsloužit normální velikonoční mše. Přímo před svátečním víkendem se povolí restrikce, během něj pak slyšíme údiv, že se lidi začínají chovat jinak.
Každá vláda to teď má těžké. Ta naše by si to ale mohla zjednodušit, vystupovat s opatřeními jednou dvakrát týdně oficiálně a netrousit je každou chvíli od boku. Anebo aspoň vytvořit scénáře vývoje epidemie a případných reakcí. Může to být jednodušší, než každý týden ztrácet čas debatami, jestli kadeřnictví už ano a hospody ještě ne, nebo naopak.
