Ilustrační snímek

Ilustrační snímek Zdroj: Profimedia.cz

Zrušme politické neziskovky, senát a EU a zbyde na potřebné! Kolik?

Dominik Stroukal

Internetem koluje výzva. Naposledy jsem ji viděl ve skupině Vlastenci a přátelé zdravého rozumu „Peněz bude mít stát DOST! Zrušme politické neziskovky, Senát, odvody do EU, zpřísněme výběrová řízení! Redukujme dávky JEN pro POTŘEBNÉ! Zbude pro seniory i pro rodiny s dětmi!“

Protože jsem přítel zdravého rozumu, udělal jsem si v hlavě pár součtů a dělení, abych zjistil, že bychom touto politikou přinejlepším mohli přidat každému seniorovi a na každé dítě měsíčně… Tipněte si sami:


a) 1 096 korun
b) 10 960 korun
c) 109 600 korun


Pojďme se na to podívat krok po kroku. Nejprve si ale připomeňme, že v České republice je zhruba 2,9 milionů důchodců a 1,7 milionu dětí do 15 let. Chceme tak pomoci 4,6 milionům lidí z celkového počtu 10,7 milionů obyvatel.

Politické neziskovky – 181 korun měsíčně

Mohli bychom dlouze řešit, že se obtížně diskutuje, co je nebo není politická neziskovka. Největšími příjemci státních dotací mezi neziskovkami jsou sport, sociální věci, vzdělávání a kultura a ochrana památek. Co z toho je a není politické? Sportu příliš nerozumím, i když si dokážu vzpomenout na kauzy proplétání sportovních svazů a státu, ale předpokládejme, že ten politický není.

Mimochodem, největším příjemcem dotací mezi neziskovkami je Fotbalová asociace České republiky. Dále asi politické není z většiny vzdělávání. Dotace Technologickému centru Akademie věd ČR nebo gymnáziím také vyřadíme. A vyndáme třeba také Horskou službu ČR. Kolik ušetříme?

Krásných 10 miliard z celkových 18 miliard. Když si odmyslíme, že by část věcí, které nyní dělají neziskovky, musel nově dělat stát přímo, což také není zadarmo, ušetříme pro každého důchodce a na každé dítě 181 korun měsíčně.

Senát – 12 korun měsíčně

Dobře, 181 korun není moc, ale určitě pomůže zrušení Senátu. Ten nás stojí 646 milionů korun ročně. Je pravda, že si stejně moc senátorů nepamatujeme a vlastně se i obtížně vysvětluje, co znamená být „pojistkou“, druhou „komorou“ apod. A senátoři berou hezké peníze a lepší by bylo dát je potřebným. Bez senátu si přilepší o necelých 12 korun měsíčně.

EU – 202 korun měsíčně

Pojďme dál. Zatím jsou to malé peníze, ale odvody do EU, to jsou jiné řády, tak ušetříme. Je těžké odhadovat, co znamená neposílat odvody do EU a jestli bychom s tím nedostávali i příjmy, což je o to zajímavější, že jsme čistými příjemci z EU. Nicméně, všichni známe příběhy o tom, co se s příjmy z EU dělá, viděli jsme cyklostezky odnikud do nikam, rozhledny pod kopcem apod. Z peněz EU se ale také rekonstruují silnice a železnice, staví čističky vod a desítky miliard plynou do našeho zemědělství. To potřebné bychom tedy platili z našeho stále.

Pracujme tedy s variantou, že jsme schopni ušetřit polovinu výdajů a nic neodvádět. To bychom stále museli doplatit 8,6 miliardy. Důchodci a děti by tady museli doplatit 152 korun. Zdravý rozum ale velí, že na EU proděláváme, tak pojďme ušetřit dvě třetiny výdajů a nic neodvádět! Tím bychom získali 11,4 miliard a potřební by získali 202 korun měsíčně.

Veřejné zakázky – 550 měsíčně

Máme zpřísnit výběrová řízení. Zní to rozumně, protože přes otevřená výběrová řízení u veřejných zadavatelů proteče ročně 273 miliard a u sektorových zadavatelů 37 miliard, celkem tedy můžeme zpřísňovat u 310 miliard korun, a kdybychom přísnějším výběrovým šetřením (a odmysleme si nyní, že přísnější neznamená nutně levnější a cena je už nyní hlavním kritériem) ušetřili 10 %, máme k dobru 31 miliard pro potřebné. Našli jsme dalších 550 korun.

Dávky – 151 korun měsíčně

A samozřejmě zdravý rozum velí ušetřit na dávkách. Ty nechat jen potřebným. Těžko se mi zde hledá rozdělení na ty, kteří jsou skutečně potřební a kteří ne. Ale řekněme, že necháme příspěvky na péči v sociálních službách, přídavky na děti (ostatně, těm chceme pomáhat), rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, porodné, pohřebné a dávky pro zdravotně postižené. Sáhneme tedy na podporu v nezaměstnanosti (7,6 miliard), dávky pomoci v hmotné nouzi (5,4 miliard) a dávky pěstounské péče (4 miliardy). Kolik je skutečně potřebných? Tolik zdravého rozumu, abych to dokázal odhadnout, nemám, ale pojďme říct, že třeba jen každý druhý. Ušetříme tak 8,5 miliardy a získáme 151 korun pro potřebné.

Celkem – 1096 korun měsíčně

Zrušili jsme většinu neziskovek, celý senát, polovinu odvodů do EU, zlevnili veřejné zakázky o 10 % a sebrali polovinu zneužívaných dávek. Radikální? Možná, ale získali jsme 1096 korun, tedy 37 korun denně.

A to jsme počítali s tím, že 2/3 peněz z EU tečou úplně zbytečně a není třeba je nahradit z vlastních kapes. Že se zneužívá polovina dávek v nezaměstnanosti, dávek hmotné nouze a příspěvků na pěstounskou péči.

Pro úplnost, pokud bychom ušetřili z EU jen polovinu výdajů, polovinu služeb neziskovek by nově musel platit stát a na veřejných zakázkách by tvrdší výběrová řízení ušetřila jen 5 % výdajů a dávky zneužíval jen každý desátý, získal by každý důchodce a každé dítě 255 korun, tedy 8,5 koruny denně.

A to se bavíme o radikální politice, u které jsme přehnali snad cokoliv, co přehnat jde. Tady skutečně náš problém s příjmy seniorů a rodin s dětmi není. Problém je celý sociální systém jako takový. Při 4,7 milionech důchodců a dětí, milionu zaměstnanců veřejného sektoru, při všech studentech starších 15 let, matkách na mateřské, rodičů na rodičovské dovolené apod. prostě a jednoduše celý tenhle kolos táhne jen hrstka pracujících. Výše uvedené záplaty tohoto systému jsou skutečně jen kosmetické.

Autor je hlavním ekonom Roklen