Marek Stoniš: Škoda, že si prezidentův kancléř neokořenil jitrnice konopím
Těžko srovnávat provinění různého druhu, těžko stavět vedle sebe dva nesouměřitelné tresty. Ale zkusme to.
Prezidentský kancléř Vratislav Mynář zabil prase a uspořádal zabijačku pro přátele, což se vzhledem k panujícím drakonickým epidemickým opatřením nesmí. Desetitisícovou pokutu můžete dostat za to, že se shlukujete, natož když zapichujete prase a zapíjíte to slivovicí. V době protektorátu by Mynář skončil na popravišti, dnes je mu trestem posměch a vrcholná ostuda. K dovršení všeho totiž musí vrchní velitel našich vojsk a pan prezident národu z obrazovky vysvětlovat, že prase muselo být zabito, neboť mělo hlad a zhynulo by i tak. Tak co ho raději nesežrat, že. Co si člověk na Mynářovi může vzít? Dát mu pokutu má stejný smysl jako chtít po něm bezpečnostní prověrku. Ale přece jen se člověku vtírá na mysl nehezky česká myšlenka, že by prezidentův kancléř za svou žranici aspoň trošku pykat měl – když je tak přísně popotahován prostý lid kvůli drobnostem, jako je sundání roušky na veřejnosti…
A ten druhý případ? Ten je ovšem otřesnější. O míře společenské nebezpečnosti a adekvátní míře trestu za zabití prasete (nikdy bych si nepomyslel, že takovou větu můžu napsat a myslet vážně) lze diskutovat dlouho, co si však počít s aktuálním verdiktem Ústavního soudu, který ústy zpravodaje a jeho místopředsedy Jaroslava Fenyka potvrdil šestiletý nepodmíněný trest pro dosud bezúhonného muže a otce od rodiny, který si na zahradě vysadil pro vlastní potřebu pouhých dvacet osm rostlinek konopí. Muž byl prvoinstančním soudem původně odsouzen k podmíněnému trestu (budiž), Vrchní soud v Olomouci mu ovšem po odvolání státního zástupce „naložil“ šest let natvrdo. Mimochodem, co by se stalo, kdyby ty rostlinky našli na zahradě osvětimanského domu Vratislava Mynáře? Omlouval by jej prezident v promluvě k národu, že si jeho kancléř konopnou mastí vlastní výroby maže revmatická kolena?
Spravedlnost bývá slepá, ale v tomto případě si nemůžu pomoci. Rozsudek olomouckého vrchního soudu i nález Ústavního soudu, který argumentuje, že veřejný zájem na potrestání pachatele je více než nejlepší zájem jeho nezletilého dítěte, se vzpírá zdravému rozumu.
Naše justice si nasadila roušku a vdechla své vlastní jedovaté zplodiny. Jinak si snad absurdní marihuanový rozsudek nelze ani vysvětlit.
Čert vem Mynářovo prase.
Kdy může skončit karanténa? Byla vládní omezení přehnaná? Jak se může pandemie dál vyvíjet? Přečtete si v novém tištěném Reflexu velký rozhovor s profesorem Pavlem Kolářem a imunologem Jaroslavem Svobodu >>>
