Ilustrační kresba

Ilustrační kresba Zdroj: Marek Douša

Do práce nemůžu, ale platit musím aneb Jak vládní restrikce likvidují majitelku penziónu

Jiří Sezemský

Česká republika žije od 12. března ve stavu nouze. Tato mimořádná situace umožnila vládě zavést jedny z nejpřísnějších restrikcí v Evropě. Reflex přináší příběh ženy, kterou přivedl „zákaz činnosti“ do stavu skutečné nouze.

Karolína Stašáková provozuje rodinný Penzion Mlýnky v Jeseníkách s dvaceti lůžky. Je samoživitelka a stará se o dvě děti ve věku 14 a 18 let. Jelikož současně pracuje na částečný úvazek jako asistentka ve školství, nemá na státní pomoc nárok. Netýká se jí ani jednorázový bonus 25 tisíc korun.

Platit musím

„Do práce nemohu, penzión mám podle nařízení vlády zavřený, ale nájem bytu, zálohy energií doma a na penziónu platit musím. To vše z jednoho příjmu 20 tisíc korun,“ říká podnikatelka. „Domácnost se dvěma dětmi a nouzový provoz penziónu opravdu nemám šanci zvládnout,“ dodává. Za tři měsíce přijde na tržbách a odvodech zhruba o 70 tisíc korun, které jí nikdo neuhradí.

Karolína Stašáková se obtížně smiřuje s tím, že dvacet let řádně platí daně, a když jednou ne vlastní vinou od státu něco potřebuje, otočí se k ní zády. Žádnou náhradu nedostane ani její starší dcera, která si jako studentka přivydělávala u cestovní kanceláře na dohodu o provedení práce a teď musela skončit.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!