Netopýří žena: Jaký je osud nezvěstné vědkyně Chuang Jen-Ling?
Čína odmítla nezávislé mezinárodní vyšetřování původu koronaviru. Přitom je zřejmé, že nejvíce světla by mohlo do současné informační temnoty o původu viru, tedy o tom, jakým způsobem došlo k přenosu na člověka, vnést nalezení a vyšetření „pacienta 0“. Tedy prvního člověka, který se jím nakazil. Vědí čínští lékaři a vědci, kdo byl oním pacientem 0? A pokud ano, je ten člověk stále naživu, nebo nemoci podlehl? To jsou otázky, na které by chtěl znát odpověď celý svět.
Když v roce 2003 vypukla epidemie SARS, bylo to pro Čínu a následně i jiné země nepříjemné překvapení. Ne snad v tom smyslu, že by byl vznik nové epidemie neočekávaný: většina velkých epidemií či pandemií má původ na jihu Číny. K přenosu nových nemocí na člověka totiž dochází především v hustě zalidněných oblastech, kde lidé chovají velké množství domácích zvířat a zároveň pronikají hluboko do životního prostoru divokých živočichů.
Epidemii SARS nicméně způsoboval koronavirus a koronaviry byly až do této chvíle považovány za okrajovou skupinu virů. Ty, které kolují v lidské populaci, jsou poměrně neškodné a způsobují různé sezónní rýmy. SARS ovšem způsoboval těžký oboustranný zápal plic a často také následné selhání dalších orgánů. Tým vědců z Hongkongu oznámil, že nalezl virus u cibetek (drobných šelem) prodávaných obchodníky s divokými zvířaty v jihočínské provincii Kuang-tung a že jeho původním rezervoárem by mohli být netopýři.
V roce 2004 se proto mladá vědkyně Š’ Čeng-li vydala se skupinou čínských vědců do jeskyní v provincii Kuang-tung. Po dlouhém pátrání nalezli protilátky proti viru podobnému SARS u vápenců (druh netopýra). Zdá se tedy, že netopýří koronaviry potřebují k přechodu na lidského hostitele ještě mezihostitele, například v podobě cibetky, která netopýra sežere, anebo, jako tomu bylo později u MERS, velblouda, jenž spase rostliny kontaminované netopýřím trusem.
Netopýří žena
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
