Maďarský zmocňovací zákon je pro EU v pořádku, potvrdila Jourová. Proč to není překvapení?
Po bouři reakcí na maďarský zmocňovací zákon přichází překvapivá odpověď z Bruselu. Německý deník Die Welt píše, že podle analýzy expertů z Evropské komise není zákon v rozporu s evropským právem a demokratickými principy. Z kritiky kroků Orbánovy vlády následně z části vycouvala i česká eurokomisařka Věra Jourová, nový zákon podle ní neodporuje hodnotám Unie. Proč se maďarské normě říká „diktátorský zákon“ a jaká je realita?
Česká eurokomisařka Věra Jourová se Maďarům nezavděčí. Když v březnu zkritizovala zmocňovací zákon prohlasovaný parlamentem v Budapešti, stala se symbolem globalistického útlaku Maďarska v očích politiků lvládního Fideszu a na něj napojených médií. Teď když se zdá, že žádnou reakci komise Jourová neiniciuje, spílají jí zas maďarští liberálové a opoziční novináři za nečinnost.
V tom smyslu, že maďarský zákon není pro evropské právo závadný, se Jourová vyjádřila už před necelými dvěma týdny v ČT. Evropská komise podle ní zkoumala všechny nouzové režimy zavedené v Evropě a u žádného nedošla k názoru, že by odporoval evropským pravidlům.
Dva roky parlamentních prázdnin
Kolem zákona se od jeho vydání šířila spousta nepravdivých informací. Nejčastěji opakovaná lež zněla, že se zastavuje činnost maďarského parlamentu, kterého se přitom úprava nijak nedotýká a zákony jsou dál projednávané běžným způsobem. Kdyby maďarští poslanci četli jen zahraniční zprávy, museli by si myslet, že je teď čeká dlouhá dovolená.
Tuto mylnou informaci zopakovala i světoznámá renomovaná moderátorka CNN Christiane Amanpoure. V rozhovoru s maďarským ministrem zahraničí Péterem Szíjjártóem se ptala, proč maďarský parlament přestal zasedat, aby se od něj dozvěděla, že parlament jedná v běžném režimu, zákon se ho nijak nedotkl a sám Szíjjártó v něm během dnů před rozhovorem několikrát vystoupil. Že parlament funguje je podstatné mimo jiné proto, že interpelace na jednáních jsou důležitá složka PR opozičních stran. Fidesz navíc nemá žádný důvod se parlament, ve kterém má ústavní většinu, snažit vyřadit ze hry. Podle zákona by se parlament nescházel jen v případě, že by byla polovina poslanců nakažená či v karanténě.
Sice to není pravda, ale
Na Szíjjártóových stránkách byl rozhovor obrovsky populární a opět ukázal, že neinformované útoky ze zahraničí Orbánovu vládu akorát posilují. V očích (nejen maďarské) veřejnosti pak kvůli tomu ztrácí váhu relevantní výtky a upozornění na extrémní koncentraci moci a další nesporné negativní důsledky Orbánovy hegemonie. Informování ve stylu „sice to není pravda, ale mohla by být a proti Orbánovi je dovoleno všechno“ je zkrátka kontraproduktivní.
Dodneška vychází v českých i světových médiích články o Maďarsku s už zažitou obligátní připomínkou, že parlament je „suspendovaný“, přestože od té doby zasedal několikrát. A přestože má zmocňovací zákon jen asi dvě strany a od poloviny března je k dispozici na stránkách maďarské vlády v angličtině. Přečíst si ho tak může každý novinář.
Hodí se zrekapitulovat, co vlastně zmocňovací zákon v Maďarsku změnil. Dal vládě možnost přijímat vlastní nařízení výlučně za účelem bránění šíření nemoci, stejně jako je přijímá česká vláda a řada dalších v Evropě. Běžné zákony musí dál schvalovat parlament. Zákon dává stejně jako v Česku možnost trestat šíření poplašných zpráv, znemožňuje konání předčasných voleb a další méně výrazné úpravy.
Spekulace, že by zákon znamenal náhubek velkým opozičním médiím, se taky nepotvrdila, vláda jim navíc poskytne kompenzace za ušlé inzertní zisky. Kromě toho další čtyři evropské země mají nouzový stav, který může samostatně prodlužovat vláda bez ohledu na parlament, maďarskému parlamentu možnost stav nouze zrušit zůstává. Že v něm má většinu vládní strana, mu neubírá legitimitu. V Bavorském zemském sněmu měla samotná CSU většinu po dekády, to se holt stává i v demokraciích.
Samozřejmě se taky psalo, že Orbán zakázal na neurčitou dobu všechny volby, což ale opět není pravda – o rušení nejbližších řádných voleb v roce 2022 není vůbec diskuze, zákon se týká jen předčasných voleb a ty v Maďarsku od roku 1990 nebyly. Pod podmínkou odstranění časové neohraničenosti (což je skutečně problematický bod zákona) byly ochotné hlasovat pro i opoziční strany. Kvůli řadě nákladných ekonomických opatření nastavených až do konce nouzového stavu se ale neočekává, že by ho vláda zbytečně předržovala.
Další „definitivní konec demokracie“
Za posledních pár let bylo několikrát slyšet, že teď už ale vážně definitivně končí demokracie v Maďarsku. Mezitím třeba liberální opozice vyhrála komunální volby ve většině velkých měst včetně Budapešti – tyto volby taky na rozdíl od jiných v Maďarsku nebyly ze zbytku Evropy označované za nelegitimní. Orbán v nich přitom získal téměř stejný poměr hlasů jako předtím, jeho soupeři se ale (konečně) sjednotili a využili volební systém.
Před měsícem bylo v českých médiích plno článků o Maďarsku včetně úvah o tom, zda by náhodou nebylo fajn zemi vyloučit z Evropské unie. Dnes, když evropské autority potvrdily legitimitu maďarského nouzového stavu, byste si o tom přečetli sotva pár agenturních zpráv. Další oznámení konce maďarské demokracie každopádně můžeme očekávat ještě tak dvakrát do konce roku, nejpozději pak po dalších volbách.
