Živnostníci v ohrožení: Příběhy podnikatelů, které systém odmítl brát na vědomí
Vláda Andreje Babiše dokázala v březnu prudce dupnout na brzdu a utlumit život v celé zemi. To byl ten snadnější krok. Odblokování umrtvené ekonomiky, kdy stát znemožnil stovkám tisíců firem a živnostníků pracovat, je mnohem složitější úkol. Svědčí o tom konkrétní příběhy, které Reflex shromáždil.
Ivana Jurášová provozuje cestovní agenturu ve Velkých Bílovicích na jižní Moravě. Používá formu společnosti s ručením omezením, kde je jednatelkou a z hlediska pracovního poměru zaměstnancem a současně zaměstnavatelem. Žádné další zaměstnance nemá. Jedná se o běžnou praxi, kdy si majitel „eseróčka“ vyplácí mzdu prostřednictvím pracovní smlouvy.
Velké zpoždění
Jenže se ukázalo, že stát na tento typ podnikání příliš nemyslel. Vláda nakonec s velkým zpožděním rozhodla o „nouzové“ dávce ve výši 500 korun denně i pro malé s. r. o. podobně jako u živnostníků, když původně propadla sítem státní pomoci. Bude vyplácena do 8. června, avšak nepokryje ani životní náklady.
Podnikatelka zjistila, že nedosáhne ani na program ANTIVIRUS, určený k částečné náhradě mezd zaměstnanců, kteří nemohou pracovat. Podala si žádost o jeho čerpání na úřad práce, ale bylo jí sděleno, že stát tyto pracovní smlouvy neuznává. Důvod je nejasný, protože je nikdo předtím nezpochybnil a neodporují platné legislativě.
Úřední svévoli kritizuje i šéf Podnikatelských odborů Radomil Bábek. „Faktem je, že stát tímto způsobem o nic nepřichází, protože jednatel-zaměstnanec odvádí státu všechny povinné odvody a platí daň z příjmu,“ kroutí hlavou.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
