Vladimír Pikora: Má stát zachraňovat Smartwings? Nestačilo by jenom zatleskat?
„Co kdybychom místo miliardy a půl vyšli všichni na balkón a aerolinkám zatleskali? Zdravotníkům to pomohlo...“ To je hodně ukrutný vtip, který mi tento týden přistál ve schránce. Vlastně ale perfektně vystihuje poslední týdny. Lidé jsou vyděšení k smrti: Snaží se rychle sehnat roušky, stát jim do toho vypne ekonomiku, aby se kromě viru báli ještě o práci. Zdravotníci zatím přepracováním padají na ústa. A stát místo aby přemýšlel, jak připravit zdravotnictví na druhou vlnu pandemie, přemýšlí o nalití peněz do soukromé letecké společnosti. Je to absolutně absurdní. Ale koneckonců když zdravotnictví stačí jen zatleskat, mělo by to stačit všem, ne?
Při pohledu na to, jak amatérsky stát vypnul ekonomiku, aby následně soud ukázal, že ji vypnul v rozporu se zákonem, se bojím, že něco podobného může nastat i v okamžiku, až bude zachraňovat aerolinky. Možná to skončí jako nová, léta se vlekoucí kauza.
Jde jen o prachy, zestátnění není třeba. Přesto ho někdo chce
Zajímavé je, že stát mluví o tom, že by chtěl do skupiny Smartwings vstoupit, zatímco samotná společnost o to podle mediálních zpráv vůbec nestojí. Smartwings mají údajně zájem jen o úvěr či státem garantovanou půjčku.
Veřejnost prý pomoc aerolinkám chce. Někteří naivkové si myslí, že zde jde o národního dopravce. Ve skutečnosti jde jen o peníze. Firma potřebuje likviditu a věřitelé potřebují, aby splácela dluhy. Úvěr je tedy řešením. Problémem je, že stát není banka.
Nicméně ministři nemluví o úvěru, stále mluví o vstupu do podniku – ačkoli jedním dechem dodávají, že vstup státu do podniku je až posledním možným řešením. Tak proč na půjčku nekývnou? Není to divné? V pozadí je něco víc. Úvěr je podle mě sice špatným řešením, protože jak jsem řekl, stát není bankou, ale je stále lepším řešením, než aby si stát hrál na podnikatele. Stát podnikat neumí a své podniky řídí v průměru špatně.
Pod Smartwings dnes spadají ČSA. Ty stát už kdysi vedl takovým způsobem, že je musel za hubičku prodat. A teď se tváří, že bude umět firmu postavit na nohy. Jak by to mohl dokázat, když to nedokázal v dobrých časech, a teď jsou časy špatné?
Problémy budou mít všechny aerolinky. Jen některé na tom budou hůř a některé díky škrtům líp. Růžové to nebude nikde. A proto státy opravdu řadě leteckých společností pomáhají. Rozhodně ale nelze mluvit o tom, že by bylo běžné, aby státy do firem vstupovaly kapitálově. To je naopak vzácné. Češi ale budou mít extra buřty.
Jak to zaonačit, aby byly strategickou firmou?
Politici argumentují, že je letecká společnost strategickou, a proto do ní musí vstoupit. Prý na sebe váže řadu firem a zaměstnává tisíce lidí. To se ale dá říct o kdejaké firmě, kterou stát stejným způsobem nezachrání. Podle mě by měl platit ke všem stejný přístup.
Turistický ruch je sice důležitý, ale rozhodně není pro ČR stěžejní a letecká doprava už vůbec ne. Strategická firma vypadá jinak. Bez ní by se položilo celé odvětví a následně odvětví další.
Teoreticky bych si uměl představit, že je firma strategická tehdy, když je v zemi jediná a země je tak veliká, že se v ní musí létat. To u nás ale neplatí. My dokonce nemáme ani rychlodráhu.
Není třeba vysvětlovat, že letecká společnost není strategickou. Všichni snad chápou, že když v jedněch novinách čtou, že se odborníci shodují, jak záchrana společnosti je nutná, zatímco ve druhých se jiní odborníci shodují, že není, že je něco divně. A že se asi jedná jen o lobbing. A kdyby skutečně byla firma až natolik strategická, že by ji stát toužil držet, nejspíš by ji nikdy neprodal.
Jak nejlépe pomoci? Snížením daní pro všechny
Z čistě ekonomického pohledu je pro nás nejlepší být černým pasažérem, nechat Francouze, Němce, Holanďany a Italy zachránit jejich aerolinky a létat „dotovanými“ lety za jejich peníze. To, co u nás vidíme, je jen snahou o to, aby ztráty soukromých osob byly placené celou společností a zisky patřily jen jednotlivcům.
Vím, že budu nepopulární, ale jsem proti záchranám a pomocím. Pomoc musí každý najít na konci své paže. Nejlepší pomocí státu je snížení daní pro všechny. To je motivující. Pomoc mají dostat jen ti, kteří ze zdravotních či jiných závažných důvodů sami sobě pomoci nemohou. To aerolinky určitě nejsou. Důkazem je, že akcie Ryanair v pondělí letěly nahoru, když investoři viděli, jak firma dokáže dobře kontrolovat své náklady.
Ministryně Marie Benešová nedávno naštvala hodně lidí tím, že řekla, že podnikatelé mají mít našetřenou vatu na přežití. To musí platit pro všechny, takže i pro aerolinky. Jinak to v očích mnoha lidí vypadá na nestandardní vztahy některých podnikatelů s některými politiky.
Politici slibují nemožné. Vybudují zelenou leteckou společnost bez emisí?
Irský nízkonákladový letecký přepravce Ryanair v pondělí oznámil, že kvůli koronaviru opět snížil odhad počtu pasažérů pro nynější finanční rok a že také nejspíš opustí některá letiště. Tím se dostáváme k dalšímu souvisejícímu problému.
Stále se mluví o rozšíření ruzyňského letiště. Jenže podle mě to je v rozporu se zelenou politikou, kterou tlačí Evropa. Chce stát rozšiřovat letiště a budovat aerolinky a přitom být zelený? Jde to dohromady? Já si myslím, že jde jen jedno, nebo druhé. Byl bych velmi nerad, aby byl do Prahy z ekologických důvodů zakázán vjezd dieselům, ale zároveň do Prahy létalo víc letadel. Prostě i tady by měl platit jeden metr. Pokud jsou emise špatně, tak všechny, a ne podle producenta emisí. Anebo emise špatně nejsou, a pak nejsou špatně u nikoho.
Nikdo dnes neví, jaká je budoucnost letecké dopravy. Přeprodejci letenek ji v médiích líčí růžově. Mluví o rozmachu a levnějších letech. Já se naopak obávám, že doprava bude po koronaviru komplikovaná nejen ekologicky, ale také hygienicky. Bude víc regulace. V letadlech bude z důvodu rozestupu létat méně lidí a budou vystavěni větší zdravotní kontrole. Logicky mi z toho vychází dražší letenky a méně letů, a proto také podle mě stačí stávající letiště. Během dubna poklesl počet cestujících na letišti o 99,6 %. Návrat na původní počty cestujících bude asi trvat dlouho. Přesto v příštích letech chce stát do letiště investovat desítky miliard korun. To nezní rozumně.
Při rozdělování a spravování veřejných peněz by měli politici rozhodovat z většího nadhledu. Poslední trendy v dopravě ukazují, že se vše mění. Už existují solární letadla, která i s člověkem přeletí kontinenty. Existují i bezpilotní letadla. Představa, že stát potřebuje budovat leteckou společnost, jako se to dělalo dřív, je pohled zpět.
Budoucí letecká doprava bude jiná než před covidem. Kdo se bude změně bránit, zaspí, jako jsme zaspali s rychlovlaky. V době, kdy je budeme mít, budou jinde jezdit hyperloopem rychlostí 1200 km/h a náš rychlovlak bude skanzenem.
