Paralelní vláda, vládní opozice, nepolitičtí odborníci… Andrej Babiš neopustil sen o firemním řízení státu
Přesun vrchního epidemiologa Romana Prymuly do čela ministerstva zdravotnictví by sice mohl být ve finále nezdravý, ale dával by politický smysl. Nynější šéf resortu Adam Vojtěch se místo okolnostmi nabízené katapultáže stal během koronavirové krize jedním z vládních otloukánků. Jakkoliv možná často nezaslouženě.
A premiér Andrej Babiš by tím uplatnil svůj oblíbený trik. Tedy demonstrovat akčnost a tvářit se, že dokáže řešit každý problém. Tedy včetně těch, které sám způsobil. Místo výměny v čele ministerstva si ale epidemiologa Prymulu stáhl pod sebe na Úřad vlády. I to nicméně dává smysl.
Zapadá to totiž do modelu, jak si Andrej Babiš představuje vedení státu. Když mluví o tom, že by ho chtěl řídit jako firmu, není důvod mu nevěřit. Český ústavní systém sice premiéra staví do úlohy „prvního mezi rovnými“, tedy o trochu mocnějšího ministra. To se ale téměř žádnému předsedovi vlády nelíbí, což je pochopitelné. Natož Andreji Babišovi, který je ze světa byznysu zvyklý rozhodovat sám, maximálně s týmem loajálních poradců.
Nepříjemné je pro něj už samotné koaliční vládnutí. Sice už má jeho politický projekt ANO ve vládě – na rozdíl od minulého Sobotkova kabinetu – navrch, ale pořád to není ono. Poroučejí si komunisté, kteří drží vládu u moci, a tedy i pod krkem. A diktují si občas i sociální demokraté, mimo jiné co se obsazení jejich resortů týká, jak jim to umožňuje koaliční smlouva. No a lehké to není ani se všemi „anoisty“ v čele ministerstev, navíc mnozí ani nejsou formálními členy hnutí. Vlastní expertní tým na Úřadu vlády je tedy alespoň částečným řešením.
Roman Prymula přitom nebude prvním „stínovým“ členem vládní garnitury. Nedávno se například v médiích objevila informace o angažmá podplukovníka Petra Matouše, který je premiérovým poradcem pro záležitosti armády a bezpečnosti státu. Hana Válková radí premiérovi se spravedlností – byť oficiálně je zmocněnkyní pro lidská práva – a v týmu má i další resortní odborníky. Byť u některých oblastí, jako je sport či digitalizace, to má svoji logiku.
Pro nominální ministry to samozřejmě nemusí být nic příjemného, byť veřejně to málokdo z nich přizná. „Já vůbec nezpochybňuji jeho odborné znalosti…“ komentoval například v nedělní debatě na ČT Prymulovo nové angažmá ministr zdravotnictví Vojtěch. A připomněl, že problémem pro setrvání vrchního epidemiologa na ministerstvu byl i fakt, že odmítal podstoupit bezpečnostní prověrku.
„Nepozoroval jsem, že bychom si přestali rozumět,“ popsal dále Vojtěch jejich profesní koexistenci. Nicméně opět dodal: „Jeho některé výroky byly za hranou, byly nekolegiální.“ A jestli to vnímá jako oslabení své pozice? „Neberu to tak.“ Tak uvidíme.
Každopádně tento postup není u Andreje Babiše ničím novým. Nejednou vyzdvihoval kvality některého z vládních nominantů slovy, že to je odborník, nikoliv politik. Anebo když už v roce 2015, kdy jeho ANO bylo ve vládě jen juniorním partnerem, mluvil o stínování resortů koaličních sociálních demokratů. Například agendu ministerstva zahraničí chtěl svěřit nynější středočeské hejtmance Jaroslavě Pokorné Jermanové. Neboli i firemní manýry mají své limity…
