Virus made in USA: Americké protesty v jiné podobě. Blíží se Trumpův konec?
Po letech prosperity zažívají Spojené státy tři velké problémy najednou – pandemii koronaviru, ekonomický propad a násilné protesty. Nad tím ční excentrický Donald Trump a současně běží kampaň k listopadovým prezidentským volbám. Je americký demokratický imunitní systém v ohrožení?
„Nepokoje jsou trvalé společenské jevy, které vznikají v důsledku činů bezpráví. Městské nepokoje jsou sice politováníhodné, ale není to povstání. Nepokoje se nesnaží zabavit území ani získat kontrolu nad institucemi. Jsou zkreslenou formou sociálního protestu. Rabování je pak aktem katarze, formou šokování bílé komunity zneužitím vlastnických práv.“
Ne, tato slova nepronesl nikdo v posledních dnech v reakci na hojně sledované protesty a násilné akce, které se odehrály v desítkách amerických měst po smrti Afroameričana George Floyda. Ten zemřel minulé pondělí ve městě Minneapolis po nevybíravém zákroku bělošského policisty Dereka Chauvina, jenž byl následně obviněn z vraždy třetího stupně. Slova o nepokojích a rabování zazněla v přednášce slavného černošského vůdce Martina Luthera Kinga pro Americkou psychologickou společnost 1. září 1967 v hotelu Hilton ve Washingtonu.
King svými slovy reagoval na obrovské nepokoje s rasovým podtextem, které se odehrávaly v červenci 1967 v Detroitu. Po pěti dnech brutálních střetů přišlo katastrofické sčítání. Celkem zahynulo 43 lidí, 1189 jich bylo zraněno, 7200 zatčeno a více než 2000 místních budov bylo zničeno. Jednalo se o jedny z největších nepokojů v historii Spojených států. Jako mnohokrát předtím, jako mnohokrát potom a jako i dnes byl rozbuškou tvrdý zásah policie, jenž se týkal Afroameričanů. Tehdy v Detroitu se jednalo o razii v jednom nelegálním nočním baru, kde oslavovali vojáci návrat z války ve Vietnamu.
Historie se opakuje
Historie se v Americe, přes všechny snahy to změnit, v případě nepokojů s rasovým podtextem opakuje. Nepomohly ani dlouholeté inkluzívní programy speciálně věnované černošské komunitě, ani úpravy možností použití síly policejních sborů. Mimochodem, zakleknutí na krk, které použil důstojník Chauvin proti Floydovi, je v mnoha městech USA už zakázané, ale v Minneapolisu povolené.
Skoro každé policejní násilí (i kdyby bylo oprávněné), které skončí smrtí či vážným zraněním příslušníka černošské menšiny, vyústí v protesty. Důvodem není pouze možné fatální porušení předpisů a zákonů, ale vždy se hovoří v těchto případech i o projevech rasismu namířeného na černochy. Amerika se tohoto stigmatu nedokázala zbavit. Jenže tentokrát přišly nepokoje v poněkud jiné době.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
