Při demonstracích bylo hlavním motivem být vidět a slyšet. Mobily totiž fotí a natáčejí.

Při demonstracích bylo hlavním motivem být vidět a slyšet. Mobily totiž fotí a natáčejí. Zdroj: Profimedia.cz

Tento moment spustil nepokoje: Policista zaklekl na později zemřelého George Floyda
Demonstranti se pokusili proniknout i do Bílého domu, sídla prezidentů ve Washingtonu
Vandalové kradli všechno, co jim přišlo pod ruku. To nebyl protest, ale loupež.
Paradox demonstrací: Jméno zemřelého George Floyda na vyrabovaném obchodě
Symbol levicové komunity: ACAB (All Cops Are Bastards – Všichni policajti jsou parchanti!)
6 Fotogalerie

Virus made in USA: Americké protesty v jiné podobě. Blíží se Trumpův konec?

Viliam Buchert

Po letech prosperity zažívají Spojené státy tři velké problémy najednou – pandemii koronaviru, ekonomický propad a násilné protesty. Nad tím ční excentrický Donald Trump a současně běží kampaň k listopadovým prezidentským volbám. Je americký demokratický imunitní systém v ohrožení?

„Nepokoje jsou trvalé společenské jevy, které vznikají v důsledku činů bezpráví. Městské nepokoje jsou sice politováníhodné, ale není to povstání. Nepokoje se nesnaží zabavit území ani získat kontrolu nad institucemi. Jsou zkreslenou formou sociálního protestu. Rabování je pak aktem katarze, formou šokování bílé komunity zneužitím vlastnických práv.“

Ne, tato slova nepronesl nikdo v posledních dnech v reakci na hojně sledované protesty a násilné akce, které se odehrály v desítkách amerických měst po smrti Afroameričana George Floyda. Ten zemřel minulé pondělí ve městě Minneapolis po nevybíravém zákroku bělošského policisty Dereka Chauvina, jenž byl následně obviněn z vraždy třetího stupně. Slova o nepokojích a rabování zazněla v přednášce slavného černošského vůdce Martina Luthera Kinga pro Americkou psychologickou společnost 1. září 1967 v hotelu Hilton ve Washingtonu.

King svými slovy reagoval na obrovské nepokoje s rasovým podtextem, které se odehrávaly v červenci 1967 v Detroitu. Po pěti dnech brutálních střetů přišlo katastrofické sčítání. Celkem zahynulo 43 lidí, 1189 jich bylo zraněno, 7200 zatčeno a více než 2000 místních budov bylo zničeno. Jednalo se o jedny z největších nepokojů v historii Spojených států. Jako mnohokrát předtím, jako mnohokrát potom a jako i dnes byl rozbuškou tvrdý zásah policie, jenž se týkal Afroameričanů. Tehdy v Detroitu se jednalo o razii v jednom nelegálním nočním baru, kde oslavovali vojáci návrat z války ve Vietnamu.

Historie se opakuje

Historie se v Americe, přes všechny snahy to změnit, v případě nepokojů s rasovým podtextem opakuje. Nepomohly ani dlouholeté inkluzívní programy speciálně věnované černošské komunitě, ani úpravy možností použití síly policejních sborů. Mimochodem, zakleknutí na krk, které použil důstojník Chauvin proti Floydovi, je v mnoha městech USA už zakázané, ale v Minneapolisu povolené.

Skoro každé policejní násilí (i kdyby bylo oprávněné), které skončí smrtí či vážným zraněním příslušníka černošské menšiny, vyústí v protesty. Důvodem není pouze možné fatální porušení předpisů a zákonů, ale vždy se hovoří v těchto případech i o projevech rasismu namířeného na černochy. Amerika se tohoto stigmatu nedokázala zbavit. Jenže tentokrát přišly nepokoje v poněkud jiné době.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!