Nepokoje v USA: Rasové demonstrace, které opanovala krajní levice, mohou ve volbách pomoci spíše Trumpovi
Smrt George Floyda, jenž při nakupování chtěl údajně platit falešnou dvacetidolarovkou a následně se v opilosti bránil zadržení policií, spustila v USA vlnu událostí, které plní celosvětová média. Udušení tohoto černošského muže zasahujícím policistou vyvolalo masové protesty té části americké veřejnosti, která je přesvědčená, že podobné případy jsou projevem institucionalizovaného rasismu. Zejména mezi příslušníky menšin a na politické levici totiž dlouhodobě panuje přesvědčení, že policie na všech úrovních více kontroluje černochy a Hispánce, a navíc vůči nim používá neadekvátní násilí. Naopak příslušníci policejních složek často poukazují na to, že vše vzniká proto, že právě Afroameričané páchají nejvíce kriminality, a proto logicky jsou častěji terčem policejních zásahů.
Dodejme, že zasahující policista, který Georgi Floydovi přes osm minut klečel na krku, byl nejenom postaven okamžitě mimo službu, ale byl také obviněn z vraždy. Přes tento jednoznačný přístup minneapoliské policie ale stejně vyšly do ulic po celé Americe tisíce lidí a zpočátku poklidné protesty se během víkendu proměnily na řadě míst v rabování obchodů či zapalování aut. Už ani americká média nestíhají rozebírat všechny incidenty, které se odehrávají. Objevují se ovšem i zprávy o házení kamenů či zápalných lahví po policistech. V St. Louisu dokonce někdo postřelil čtyři zasahující příslušníky policejního sboru.
Celá situace se logicky okamžitě stala součástí prezidentské předvolební kampaně, jež od zítřka přesně za pět měsíců vyvrcholí hlasováním o tom, zda Donald Trump zůstane další čtyři roky v Bílém domě. Levicová Demokratická strana se jako jeden muž postavila za protestující a řada jejích představitelů událost v Minneapolisu přímo či nepřímo spojila s politikou prezidenta Trumpa. Demokraté jsou totiž přesvědčeni, že republikánský prezident rasismus minimálně podceňuje a spíše ho sám různými poznámkami vyvolává.
Rasismus vs. řád a pořádek
Samotný prezident smrt George Floyda jasně odsoudil a označil ji za „opravdovou tragédii“. Následně ovšem zvolil přístup, kdy se jednoznačně postavil proti násilným demonstrantům. Přirovnal je k teroristům, mezi něž chce oficiálně zařadit i silně levicovou organizaci Antifa, protože patřila k organizátorům násilností. Ve svých tweetech se označil za „prezidenta řádu a pořádku“, a dokonce pohrozil starostům a guvernérům, že budou vypadat jako „slabí blbci“, když nedokážou v centrech svých měst zjednat rychle bezpečí a pořádek. Oznámil, že při pokračujících násilnostech nasadí do ulic dokonce armádu. V pondělí Trump navíc nechal policisty vytlačit demonstranty z prostoru před Bílým domem, aby mohl navštívit nedaleký episkopální kostel, známý jako „kostel prezidentů“, který noc předtím demonstranti zapálili. Nechal se před ním vyfotografovat s biblí v ruce – jasný signál, že opět přepnul do kampaňového módu.
Mobilizace menšin
Z komentářů většiny evropských médií se může zdát, že Trump je pod tlakem a událost v Minneapolisu zmobilizuje pro volby černošské voliče, aby dali hlas demokratům a jejich prezidentskému kandidátovi Joeu Bidenovi. Pravdu ale může mít naopak jeden z republikánských volebních stratégů, jenž se nechal slyšet, že aktuální běh událostí vytvořil pro prezidenta politický „zlatý důl“. Podobné hlasy přitom zaznívají i od některých demokratů, kteří se bojí toho, že médii běhají obrázky, na nichž jsou vidět minimálně dva velmi problematické momenty. Prvním jsou výjevy, na nichž diváci mohou vidět obchody, na jejichž výlohách jsou nápisy „Vlastněno černochy“. Těmi se jejich majitelé snaží odradit demonstranty od vymlácení výloh a následného rabování. Ale není i tohle rasismus, když se útočí jen na bělošské obchody?
Podobné epizody volebně nahrávají Trumpovi, který už před čtyřmi roky odmítl tehdy v Republikánské straně oblíbenou teorii, podle níž strana musí bodovat mezi rasovými menšinami, nebo už nikdy kvůli změněnému složení obyvatelstva nebude mít svého prezidenta. Dnešní prezident naopak vsadil na maximalizaci hlasů od bělošských Američanů a tahle taktika ho pro mnohé překvapivě dovedla až do Bílého domu. Jestliže se teď Trump jasně vymezil vůči protestům, má šanci získat další hlasy mezi chudšími bělošskými voliči, kteří většinou hlasují pro demokraty, ale rabování je dovede z obavy o vlastní bezpečnost do prezidentova tábora.
Boj o předměstí
Totéž může platit i pro středostavovské voliče z předměstí velkých měst, kteří patří k rozhodujícím skupinám všech amerických prezidentských voleb. Právě ti totiž mohou reagovat na druhý problematický rys probíhajících nepokojů, jejž nejlépe symbolizují graffiti s nápisy „F..k the white people from the suburbs“, což, velmi diplomaticky přeloženo, znamená „kašleme na bělochy z předměstí“. To, že agendu protestů ovládla krajní levice, se zkrátka střední třídě líbit nebude a prezident jistě bude v kampani zdůrazňovat, že demokraté tyhle protesty jasně podpořili.
Hlasy z předměstí teď Trump hodně potřebuje, protože v aktuálních celostátních preferencích už ztrácí na demokrata Bidena kolem deseti procent. Za propadem prezidentovy popularity stojí hlavně coronavirová krize a milióny nezaměstnaných, jež přinesla. Některé průzkumy už navíc dokonce ukazují, že více Američanů před vypuknutím protestů věřilo v oblasti ekonomické schopnosti Bidenovi. To by za normálních okolností, kdy prezidentské volby za mořem tradičně rozhodují zejména peněženky voličů, mohlo být pro Trumpovy ambice skutečně smrtící. Z tohoto pohledu může být vyhrocení rasové polarizace i násilné protesty krajní levice v ulicích pro Trumpa živou vodou.
