Černé a modré životy: Proč policejní zákroky vyvolávají v USA takové emoce
Amerikou zmítají protesty a v Evropě jim úplně nerozumíme, i když se k demonstracím už přidala i některá evropská města.
Při pohledu ze starého kontinentu se výbuch protestů zdá až trochu překvapivý. Individuální policejní přešlap, i když bohužel způsobil smrt člověka, by v řadě zemí asi nevyvolal celonárodní vlnu protestů spojenou s rabováním a útoky na policisty. Spojené státy patří ke stejnému civilizačnímu okruhu, ale je tu několik odlišností, které vysvětlují, proč rasové nepokoje vzplály s takovou intenzitou, že se mluví o největších takto motivovaných protestech za posledního půlstoletí.
Kriminální spravedlnost
Prvním americkým specifikem je problém tzv. kriminální spravedlnosti. Anglický termín criminal justice sice v první řadě popisuje „orgány činné v trestním řízení“, ale v zámoří se tahle oblast stala velkým politickým tématem. Důvodem je rasové rozdělení americké společnosti, v jehož rámci se nejčastěji mluví o rozdělení na černé a bílé Američany, i když Afroameričané dnes tvoří až třetí nejpočetnější etnicko-rasovou skupinu. Černochy, kteří tvoří něco málo přes 12 procent Američanů, už předstihla dynamicky rostoucí komunita s hispánským původem – ve Státech se k ní hlásí skoro každý pátý občan.
Přesto zůstávají Afroameričané a jejich postavení ve společnosti nejostřeji vnímanou politickou otázkou na poli etnických a rasových vztahů v USA. Důvodů je několik.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
