Exsenátorka Filipiová: Ničení soch, rušení policie, víc než dvě pohlaví? Politici se bojí nadvlády médií
Prožíváme úpadek civilizace. Ten začal znehodnocením konzervativních pojmů, na kterých lidstvo vyspělo, jako je rodina, máma, táta. Bývalá ministryně zdravotnictví a dlouholetá senátorka za ODS Daniela Filipiová se pro Reflex zamýšlí nad tím, co se děje v současné společnosti.
HBO stahuje film Jih proti severu, protože je prý rasistický.
V Londýně i v Praze pošpinili sochy Winstona Churchilla, že prý byl rasista.
V Americe poškozují sochy Lincolna, toho, který zrušil otroctví.
Muži a ženy si dávají na krk břevna, ovazují se řetězy a poklekají, aby se omluvili za to, že jsou bílí.
Policisté poklekají před davem lidí rabujících obchody, ničících auta a majetky nevinných lidí.
Policisté prý příliš zatýkají černé obyvatele.
V některých městech chtějí zrušit policii, protože to tak prý bude lepší. Vsadí na osvětu. Když vám půjde tlusté do tenkého – třeba vám vykradou dům, tak... já zapomněla, bude ta osvěta.
V Londýně proběhl poklidný protest proti zabití George Floyda, při kterém bylo zraněno dvacet sedm policistů.
Na některých renomovaných západních univerzitách sundávají ze zdí portréty úspěšných bílých vědců, vynálezců a objevitelů, protože to prý uráží „nebělochy“, bere jim to motivaci a vzbuzuje dojem, že bílí jim jsou nadřazeni.
Nejsou jen dvě pohlaví, ale tolik, jak se kdo cítí.
Rodiče neudávají do rodných listů svých dětí pohlaví, aby se dítě mohlo rozhodnout až později, kým bude.
Když si takhle shrnu pár zpráv z médií, mám velké obavy o své duševní zdraví, ba dokonce o životy lidí, o naši civilizaci, mám obavy ze světa, který čeká mé děti.
Vše to začalo politickou korektností a pozitivní diskriminací. Omezením svobody slova a nesmyslnými „projekty“ některých neziskovek, chrlením absolventů gender studií na vysokých školách, kteří nemohou najít uplatnění, a tak vyhledávají různé dotace (peníze z našich kapes) a vymýšlejí nesmysly. Znehodnocením konzervativních pojmů, na kterých lidstvo vyspělo, jako je rodina, máma, táta.
Říct o sobě, že jsem vlastenec, je také ošidné. Hned vás označí za nácka. Sledujete-li média, objektivní zprávu abyste pohledali. Přitom je tu ovšem vláda médií. Politici se bojí říci něco razantního, protože by už příště nebyli do televize či rozhlasu pozváni. Vybavte si, jak se poslední dobou rozmohlo zejména v České televizi poděkování za pozvání.
Zdá se vám můj text chaotický? Ano, je. Ale taková je doba. Žádný romantismus, ale dekadence.
