Vladimír Pikora: OSN vyzývá k bezpohlavnímu jazyku. Já vyzývám ke zrušení OSN pro zbytečnost
Jakmile se lidé trochu otřepali ze strachu z covid-19, přišla Organizace spojených národů (OSN) s výzvou, aby lidé přešli na genderově neutrální jazyk. Už prý nemáme říkat přítel a přítelkyně, místo toho máme říkat partner. Najednou se ukazuje, jak OSN uvažuje, jak málo chápe realitu planety. Lidé používají stovky jazyků a v mnoha jazycích se nelze s genderem tak snadno vypořádat jako v angličtině. Například i v češtině má slovo partner stále jasný rod, proto existuje i slovo partnerka.
Češtinu lze různě prznit, ale nelze z ní udělat bezpohlavní jazyk. Rod je v samém základu jazyka a rozhodně z toho neplyne nějaká diskriminace, jak se nám OSN snaží vnutit.
Světem se žene vlna destrukce západní civilizace. Jsou ničeny a odstraňovány sochy, sundávány obrazy významných lidí a obecně je snaha přepsat historii. Revolucionáři chápou, že potřebují jít dál. Podařilo se jim mnohé umlčet. Podle mě většina mlčí a zírá, co za šílenosti se děje. Tím, že mlčí, dávají ale progresivistům větší prostor ke společenským změnám.
Dalším krokem je změnit naše myšlení jako v dystopickém románu 1984. K tomu je třeba ovlivnit naše myšlení. Klíčem k tomu je změnit náš jazyk. Vymýtit z něj muže a ženu a ponechat jen bezpohlavní TO. To ale v češtině vážně nejde. Logika jazyků tak vytvoří novou bariéru mezi národy. Slované ani Germáni nebudou nikdy tak progresivní revolucionáři jako Anglosasové.
Proč OSN řeší jazyk a neřeší války?
Člověk si musí položit otázku, proč OSN řeší jazyk. OSN vznikla v roce 1945 jako nástupce Společnosti národů, a to proto, že Společnost národů selhala a musela být nahrazena. Nedokázala zabránit druhé světové válce. Cílem OSN je zachování mezinárodního míru, bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce. Kde je v těchto cílech zmíněna genderová neutralita? Genderová neutralita zachová mír, zvýší bezpečnost a mezinárodní spolupráci? Ne, podle mě jen prohlubuje rozpory ve společnosti, když nás nutí proti naší přirozenosti měnit náš jazyk.
Ekonoma musí hned napadnout otázka, jaký je poměr mezi náklady a přínosy OSN. Rozpočet OSN dosahuje částky několika miliard dolarů. Jen Češi poslali letos v lednu OSN příspěvek ve výši 8,7 mil. dolarů, což je při tehdejším kurzu necelých 200 milionů korun. Slováci zaplatili 4,3 mil. USD. Jiné státy ale platí víc. Německo přispělo částkou 170,8 mil. a Čína dokonce 336,8 mil. dolarů.
OSN selhala. Ví, že válce nezabrání. Tak válčí s jazykem
OSN má tedy dost peněz, za které ovšem nepřináší dost muziky. Sama OSN to ví, protože už v roce 2016 prohlásil tehdejší generální tajemník Pan Ki-mun: „Je mi líto, že Rada bezpečnosti selhala při plnění svých povinností zachovávat mír a bezpečnost pro Sýrii.“
Příkladů selhání bychom našli mraky, ať už se jedná o Afriku, Asii či bývalou Jugoslávii. OSN nezabránilo krveprolití. Bohužel, někdy stálo i na straně zla, když organizaci trápily sexuální skandály ve třetím světě. Mírové síly měly pomáhat a místo toho dělaly pravý opak.
Zdá se totiž, že OSN má vnitřní problémy. V roce 2018 si nechala organizace zpracovat průzkum mezi zaměstnanci, ze kterého vyplynulo, že třetina z nich v posledním roce čelila sexuálnímu obtěžování. To je šílené číslo. Jak je to možné?
Po větším prozkoumání člověk zjistí, že to nebude tak horké, jak se na první pohled zdá. Přes 20 procent dotázaných totiž uvedlo, že se cítili napadení, když před nimi kolegové vyprávěli sexuální historky či vtipy. To by v Čechách nemohli ani do hospody. Zdá se, že zaměstnanci OSN mají jiný humor a smějí se jen vtipům o tom, že stále existují lidé, kteří jak středověcí barbaři stále uzavírají manželství, a to dokonce i mezi mužem a ženou.
Měli bychom šetřit a opustit zbytečné organizace
Z mého pohledu je OSN ve stávající podobě zbytečnou organizací, která jen zneužívá našich peněz k nesmyslům, jako je genderová neutralita jazyka. OSN potřebuje radikální změnu nebo zrušení pro přebytečnost.
Bohužel, podobných zbytečných mezinárodních organizací je víc a také je živíme z našich daní. Z šetření Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) vyplynulo, že jsme členy naprosto absurdních organizací, jako je Úřad pro mořské dno.
Kontroloři zjistili, že v roce 2018 spolupracovala ČR se 477 organizacemi, kterým přispěla částkou 4,4 miliardy korun. U 244 organizací ovšem nenašli pro ČR přínos. Kdyby tedy chtěl stát hospodařit s našimi daněmi lépe, tady by našel pár miliard úspor. Prosím, vzkažte to někdo na Ministerstvo financí ČR.
