Vladimír Pikora: Twitter bude tak dlouho štvát proti Trumpovi, až bude znárodnění
V USA se blíží volby. Mnoho oponentů stávajícího prezidenta Donalda Trumpa dělá vše, co je v jejich silách, aby opět nevyhrál. V Americe to proto nyní vře na všech frontách. Vidíme rasové nepokoje na ulicích, ale i na sociálních sítích. Twitter začal „bránit“ volby tak, že začal k příspěvkům psát, zda náhodou nejsou lživé. A jako na potvoru u příspěvku prezidenta USA se objevilo, že jsou nepřesné.
Lež je dnes vlastně vše, protože skoro vše je nepřesné a záleží jen na úhlu pohledu. Právě různé úhly pohledu začaly vadit. Má být jen jeden, a to ten „správný“, progresivistický.
Twitter tentokrát přestřelil. Prezident Trump zareagoval tím, že nařídil přezkoumat zákon, který chrání sociální sítě před převzetím zodpovědnosti za obsah zveřejněný jejich uživateli. Zjednodušeně řečeno jde o to, že se rozlišuje, jestli jsou sociální sítě platformou pro komunikaci, nebo vydavatelem. Pokud jsou platformou, nenesou za komentáře odpovědnost. A pokud budou sociální sítě veřejně komentovat nebo označovat příspěvky jako pravdivé či nepravdivé, už by mohly být vydavateli – a pak jsou odpovědné. Tím by sítím vznikly velké problémy.
Znovu se tím otevřela diskuse, zda jsou sociální sítě nestranné a zda mohou být soudcem bez regulace. Sociální sítě jsou vlastně největšími cenzory v dějinách lidstva. Je to taková moderní inkvizice vzývající jedinou pravdu. Problémem ale je, že pravda není černobílá, naopak, jak zpívá Kabát, je flekatá jak dalmatin. Není binární, abychom mohli říct, že platí jen 1 nebo 0. Často je někde mezi.
Přepisovat historii nestačí, je třeba přepsat i volby
Problémem cenzorů je, že pokud existují, končí s nimi svoboda a logicky i demokracie. Cenzoři si myslí, že v USA chrání volby, aby byly férové. Ale já si myslím, že naopak demokratické volby ničí, protože do nich zasahují a ovlivňují voliče.
A tak nám vzniká nový falešný svět. Pokrokáři začali přepisovat dějiny. Churchill už není jedním z největších politiků, který kdy byl, ale je to jen ošklivý rasista. Školy sundávají obrazy zakladatelů, protože to byli běloši, a navíc muži. Vše se relativizuje a ohýbá. Historie se přepisuje. A už nejen v Americe. Najednou se dočítáme, že Sovětský svaz nás v roce 1945 neosvobodil, válku neprohráli Němci, ale nacisté atd. Ve stejné logice pak je upravována i Wikipedie a další zdroje. Ne že by se tam přímo lhalo, ale je tam často zavádějící výklad. Chybí různé úhly pohledu, protože ty „nevhodné“ samozvaní cenzoři hned smažou.
Už nezáleží na programu politika, ale na tom, jestli ho má majitel sítě rád
Sociální sítě se tak staly třetí komorou parlamentu, kterou ale na rozdíl od prvních dvou nikdo nevolil a ovládá je hrstka progresivních aktivistů. V knížce S androidkou v posteli k tomu s Markétou Šichtařovou píšeme: „Sociální sítě jsou pro politiky velmi důležité. Jenomže politici mají se sítěmi jistý problém – neovládají je. Prostě na ně nemají páky. Sítě jsou totiž soukromé. A politiky irituje, že majitelé sociálních sítí jsou dnes vlivnější než celé vlády. Z pohledu demokracie to je vážně problém, protože o úspěchu strany ve volbách rozhodne víc přízeň majitele sítě než program. Majitel může smazat nejen kupříkladu všechny uživatele, jejichž jméno začíná na S, jak nedávno někdo uvedl v novinách, ale třeba taky každého, kdo veřejně prohlásí, že nemá rád zelené, komunisty či Beatles. To nezní moc demokraticky, že?“
Sociální sítě jsou podle mě už vydavatelé, protože se chovají jako zpravodajské weby. Rozšířil se nám tu totiž takový nešvar, že lidé fotí např. novou členku Rady ČT Hanu Lipovskou a zveřejňují její fotky, aniž by měli svolení, aby komentovali, kde s kým sedí v restauraci či do jakého auta nastupuje. Tyto fotky pak žijí dalším životem, píšou se o nich články atd. To přitom vždy bylo doménou bulvárních médií. Už k tomu chybí jen odposlechy a přepisy komunikace a máme dokonalé fízlování.
Regulovat? Znárodnit? Nebo rovnou zavřít?
To s sebou přináší otázku, zda a jak sociální sítě regulovat. Mnoho lidí správně poukazuje na oligopolní postavení dvou největších sítí. Já jsem obecně proti regulacím. I tady se mi příčí. Podle mě by měly sítě hlavně dodržovat české zákony, což se ovšem neděje, následně zde platit daně atd. Zvláštní úřad bych kvůli nim ale nezakládal. (I když se nabízí, že když existuje Rada pro televizní vysílání dozorující soukromé televize, proč by nemohla být rada i pro sociální sítě?)
Americký prezident už dokonce vyhrožuje, že sociální sítě zavře. To je extrém. Nicméně faktem je, že mnoho politiků bude přemýšlet nad tím, zda by nešlo sociální sítě znárodnit. Tím by politici sítě ovládli. A dnes by to nemusel být problém, když se ve vyšším zájmu znárodňují kdejaké aerolinky. Sítě by se znárodnily „v zájmu demokracie“. Myslím, že si sítě svou cenzurou a hrou na soudce zahrávají s ohněm. Tlak na omezování svobody slova může paradoxně Trumpovi ještě nahrát.
