V druhém kole prezidentských v Polsku voleb rozhodne každý hlas. Předpovídá se téměř „mrtvý závod“
Polsko čeká v neděli čelní střet dvou tamních politických světů. Volební průzkumy věští na neděli možná nejvyrovnanější volby v dějinách demokratického Polska. Třicet milionů polských voličů bude povoláno k volebním urnám, aby v druhém kole zvolili muže, který bude dalších pět let hlavou státu. O výsledku rozhodnou voliči neúspěšných kandidátů z prvního kola a hlavně ti, kteří před 14 dny nehlasovali.
Už první kolo před dvěma týdny totiž dopadlo způsobem, který pro konečné rozhodování nabízí několik možných scénářů. Kandidát vládní konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) a obhajující prezident Andrzej Duda získal 43,5 % hlasů, což byl mimochodem nejlepší historický výsledek prezidentského kandidáta konzervativců od vzniku strany PiS.
Primátorova stíhačka
Na druhém místě skončil naopak „náhradní“ kandidát opoziční, liberální strany Občanská platforma a varšavský primátor Rafał Trzaskowski, kterému voliči dali 30,5 %. To byl na jednu stranu naopak vůbec nejhorší výsledek kandidáta Platformy v prezidentských volbách, ale liberální tábor se z něj stejně radoval, protože uprostřed coronavirové krize se ještě v květnu zdálo, že stranický kandidát se buď ani nedostane do druhého kola nebo prezident Duda svůj mandát obhájí už v kole prvním. Platforma proto dělala vše, aby se volby v původním termínu během epidemie neuskutečnily, a do odložených voleb netradičně vyměnila kandidáta.
Nevýraznou místopředsedkyni Sejmu Małgorzatu Kidawa-Błońskou nahradil dynamický starosta hlavního města a zástupce vnitrostranick ylevicovějšího křídla Rafał Trzaskowski. Ten se pustil do stíhací jízdy, stáhl prezidenta Dudu výrazně pod padesát procent a někteří jeho příznivci začali věřit, že by mohlo už první kolo skončit plichtou. To se nestalo a na Trzaskowském bylo při vyhlašování výsledků prvního kola znát, že si asi představoval lepší výsledek a menší ztrátu na obhajujícího prezidenta.
Andrej Duda totiž v prvním kole o něco překonal poslední předvolební průzkumy a dokázal, že umí získat hodně hlasů i v situaci, kdy k urnám Poláci přišli v rekordním počtu. Na procenta účast v prvním kole jen těsně zaostala za jiným čelním střetem dvou polských politických světů, v němž se v roce 1995 utkal antikomuinista Wałesa a postkomunista Kwaśniewski, ale v absolutním čísle volilo nyní prezidenta vůbec nejvíce Poláků, když dokonce padla hranice 19 milionů hlasů.
Dvě Polska
V prvním kole se nic nezměnilo na tradičním profilu typických voličů obou nejsilnějších kandidátů. Andrzeje Dudu volili hlavně v baštách konzervativní strany PiS: na venkově a v menších městech, na jihovýchodě Polska, který kdysi při rozdělení země ovládali Rusové a Rakušané a nejčastěji mu dali hlas lidé s nižším vzděláním i příjmy. Varšavského primátora naopak upřednostnili nadprůměrně občané ve velkých městech, v regionech na severozápadě země, který kdysi spadal pod Prusko a později byl baštou postkomunistů, a hlasující, kteří mají v průměru vyšší vzdělání a jsou movitější. Zakořenění obou kandidátů v tom, čemu se u našich severních sousedů říká Polsko A (Trzaskowského liberální, městská a částečně levicová část země) a Polsko B (Dudův tradiční, ale v transformaci trochu opomíjený venkov) dělá z druhého kola čelní střet dvou politických světů, které mluví odlišnými jazyky a nerozumí řeči těch druhých. Tato situace vede k maximální mobilizaci voličů obou stran v druhém kole, což dokonce může znamenat, že k urnám nyní přijde ještě více voličů něž před dvěma týdny.
Předpovídaná plichta
Průzkumy před druhým kolem dávají na přeskáčku vítězství jednomu či druhému finalistovi, ale většinou jen rozdílem desetin procent. Všechny prognózy se při tom ale pohybují v rámci statistické chyby, takže opravdu mohou rozhodovat jen tisíce hlasů. V závěru kampaně před druhým kolem teď nepatrně převažovaly průzkumy favorizující prezidenta Dudu, ale zastánci Trzaskowského se utěšují tím, že průzkumy nezohledňují hlasy Poláků žijících zahraničí, kteří výrazně favorizují právě varšavského primátora.
Holownia pro změnu
Volby tak zřejmě definitivně rozhodnou tři skupiny voličů. Půjde zejména o voličstvo kandidátů, kteří skončili na třetím a čtvrtém místě, protože ostatní v prvním kole bodovali jen minimálně. Největší balík hlasů „drží“ v tomto ohledu televizní moderátor a liberální katolický aktivista Szymon Holownia, který šel do prvního kola s programem, že už má dost „války nahoře,“ jak se v Polsku říká souboji obou velkých politických táborů, a chce nabídnout třetí alternativu. Než nastoupil do voleb Trzaskowski, byl Holownia v průzkumech dokonce na druhém místě, ale nakonec získal nepostupový „bronz“ ovšem s téměř 14 procenty. Na základě tohoto relativního úspěchu už oznámil, že zakládá novou politickou stranu „Polsko 2050“ a v druhém kole bude, ač nerad, hlasovat pro liberálního Trzaskowského, i když ho ani oficiálně nepodpořil. Jeho voličům to ale stačilo a podle průzkumů se ho chystá s volbou varšavského primátora následovat přes 70 procent těch, kteří původně hlasovali pro Holowniu. Když se tihle voliči sečtou s podporovateli kandidáta levice, kterým byl europoslanec Biedroń, a většinou voličů kandidáta středových agrárních lidovců, už je Trzaskowského ztráta na Dudu z prvního kola více než smazána.
Národovci nejasně
Stávající prezident proto naopak potřebuje maximálně zabodovat mezi voliči kandidáta národovecké a protestní formace Konfederace. Tím byl poslanec Krzystof Bosak. Ten má určitě hodnotově blíže konzervativci Dudovi, ale veřejně ho stejně nepodpořil. Politici euroskeptické Konfederace totiž nemohou zapomenout, že je vládní tábor dlouhodobě označuje za proruskou politickou sílu, protože „konfederanti“ chtějí například i vystoupit z NATO. Oslabení strany PiS by se jim navíc dost hodilo, protože si věří, že by pak získali část jeho voličů. Bosak proto před druhým kolem řekl, že půjde hlasovat, ale neuvedl, komu dá hlas. Průzkumy ukazují, že jeho voliči z prvního kola teď ze třetiny zůstanou doma, ze třetiny zahlasují pro prezidenta a za třetiny trochu překvapivě pro liberálního protikandidáta, který je jim názorově dost vzdálený, ale zase nepatří k současnému vládnoucímu establishmentu.
Klíčoví nevoliči
O definitivním výsledku proto rozhodnou zejména nevoliči z prvního kola, kteří teď přijdou. Mezi nimi je stále hodně nerozhodnutých, takže výsledek může nakonec být jak dost těsný, tak se může vychýlit o pár procent na jednu ze soupeřících stran. Asi až v pondělí ráno se proto dozvíme, zda v poslké politice potrvá současná dominance konzervativců z PiS, kteří drží funkci prezidenta i premiéra, nebo naopak v Polsku nastane nová politická éra symbolizovaná střetem liberálního prezidenta a konzervativní jednobarevné vlády. Polská hlava státu má veto na zákony, které mohou poslanci přehlasovat jen třípětinovou většinou, kterou ale PiS v Sejmu nemá. Kdyby vyhrál Trzaskowski, nastane proto politický pat, který bude trvat asi až do parlamentních voleb plánovaných ale až na rok 2023.
Každopádně Polsko čeká v neděli hodně napínavý volební večer a noc.
